Na taneční zábavě v Halži na Tachovsku na konci února zkolaboval asi padesátiletý muž. Stihl jej rozsáhlý infarkt, kvůli němuž upadl do bezvědomí. V okamžiku, kdy k němu vyráželi záchranáři, tyto informace ještě neměli.
Díky takzvané předvýzvě vyjeli téměř vzápětí po telefonátu na tísňovou linku, věděli jen, že jedou do Halže ke kolapsu. Předvýzvu krajští záchranáři využívají od konce loňského roku, denně průměrně v pěti případech.
„Telefonát jsme přijali ve 20:42 hodin a ještě v tu samou minutu jsme spustili předvýzvu,“ popsala hlavní operátorka záchranné služby Ivana Vodehnalová. Doplnila, že až za minutu a půl, ve 20:44, získala sloužící operátorka od volajícího veškeré informace - přesné místo události, věk muže i zprávu o tom, že nedýchá a byla zahájena telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace, tedy nepřímá masáž srdce.
Desítky vteřin mohou sehrát zásadní roli
„Předvýzva zkracuje dojezdový čas k pacientovi. Bavíme se o časové úspoře desítek vteřin. Pro nezasvěceného to může vypadat až zbytečné, ale v případě tepenného krvácení nebo bezvědomí hraje roli i půlminuta,“ vysvětlil Martin Brejcha, mluvčí krajských záchranářů, který je zároveň i řidičem sanitky.
Pro to, aby operátorky stiskly tlačítko aktivující předvýzvu, je nutné, aby se jednalo o život ohrožující stav, tedy selhávají nebo již selhaly základní životní funkce.
Konkrétně se může jednat o zástavu oběhu, tonutí, dušení, vážné úrazy elektrickým proudem nebo případy, kdy člověku v dýchání brání nějaká fyzická překážka. „V takových případech jde skutečně o vteřiny,“ konstatoval Brejcha.
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje eviduje denně na 300 telefonátů, zhruba ke 150 až 160 případům skutečně vyjede. A průměrně v pěti z nich je ohrožen život.
Operátoři vědí automaticky, odkud člověk volá. Mobilní telefon se jim totiž lokalizuje. Přesnost se odvíjí od hustoty sítě mobilních operátorů. Na Šumavě je mnohem menší než v Plzni.
„My jsme schopni vyslat posádku už v momentě, kdy víme obec. V okamžiku, kdy třeba volající jde zjistit přesnou adresu, už je pomoc na cestě, nemusí čekat na základně. To je určitě výhoda,“ zhodnotila Vodehnalová.
Posádky záchranářů se o předvýzvě dozví díky zvukové signalizaci pageru, v případě běžného výjezdu jsou informováni pouze mobilním telefonem. „Museli jsme kvůli tomu upravit náš softwarový systém,“ sdělil Brejcha s tím, že se nejednalo o speciální jednorázový finanční náklad.
Podle Brejchy se může stát, že se k předvýzvě přistoupí neoprávněně, sám v tom nevidí ale žádný problém. Maximálně se totiž může stát, že záchranáři dorazí na místo v jiném složení, tedy s lékařem. Ten totiž míří jen k těm nejvážnějším případům, k ostatním směřují pouze záchranáři.
Předvýzvu využívají záchranáři v Plzeňském kraji jako druzí v republice, dosud fungovala jen v Libereckém kraji. „Rozhodně se nám osvědčila, není důvod od ní ustupovat,“ uzavřel Martin Brejcha.
