Islám bude do konce století nejrozšířenějším náboženstvím, tvrdí studie

Známý washingtonský think-tank Pew Research Center ve své statistice uvedl, že islám se zřejmě do konce tohoto století stane nejrozšířenějším náboženstvím světa. Vděčí za to zejména vysoké porodnosti a nízkému průměrnému věku muslimské populace. V následujících letech lze očekávat, že celosvětová muslimská komunita bude růst nejrychleji ze všech náboženství.

Podle statistik Pew Research Center se v roce 2010 hlásilo k islámu 1,6 miliardy lidí, tedy 23 procent tehdejší světové populace. Islám se stále drží na druhé příčce za křesťanstvím, které vyznává 31,5 procenta lidí. Zároveň je však nejrychleji rostoucím náboženstvím. Pokud se v následujících letech nezmění demografické trendy, bude islám do konce století nejrozšířenějším náboženským vyznáním.

Arabista: Češi vidí v muslimech jen hrdlořezy, ale moc toho o nich neví

Statistiky také ukazují, že kolébka islámu, za kterou je považovaný Blízký východ a severní Afrika, již dávno není domovem většiny muslimů. Nejvíce jich žije v Asii a Pacifiku, asi 62 procent. Největší skupiny najdeme v Indonésii, Indii, Pákistánu, Bangladéši, Íránu a Turecku.

Na čele žebříčku stojí Indonésie, do roku 2050 však krok srovná Indie, která však díky populačnímu přírůstku stále zůstane převážně hinduistickou zemí. Růst čeká také populaci muslimů v Evropě. Do roku 2050 budou vyznavači islámu tvořit deset procent obyvatel Evropy.

Vysoká porodnost a síla mládí

Za cestou islámu ke statistické dominanci stojí dva prosté demografické faktory. Nejdůležitějším je fakt, že muslimské ženy rodí v průměru více dětí. Muslimky mají v průměru 3,1 dítěte, zbytek světové populace se pohybuje kolem 2,3 dítěte. Díky tomu bude muslimská populace jako jediná růst rychleji, než je průměrný celkový populační přírůstek, připomíná BBC (více v grafu zde).

Procentuální zastoupení muslimů v jednotlivých státech.

Muslimové jsou také nejmladší náboženskou skupinou co se týče věku věřících. Medián věku u muslimů byl v roce 2010 23 let, což je o sedm let méně, než činí medián u vyznavačů ostatních náboženství či nevěřících. V kombinaci s vysokou porodností tak bude muslimská populace zcela jistě růst nejrychleji i v budoucnu.

Průzkum Pew Research Center se však nezaměřuje pouze na demografické statistiky. Na jaře 2016 se například statistici zajímali o názor lidí z deseti vybraných evropských zemí na to, zda muslimové žijící v jejich vlasti podporují Islámský stát.

Pět pilířů islámu

Zásadní význam pro muslimy má pět povinností, které muslimské učení souhrnně označuje za pět sloupů nebo pilířů náboženství. V souladu s tradicí se dodnes pokládají za nejpodstatnější znaky příslušnosti k islámu

• vyznání víry (šaháda) – víra v jedinost Boží a božské poslání Mohameda.
• modlitba – pětkrát denně s směrem k Mekce.
• předepsaná almužna – 2,5 % čistých ročních zisků ve prospěch nižších sociálních vrstev; později se z něho stala náboženská daň, pak tyto prostředky bylo možno použít nejen charitativně, ale i k zajištění chodu muslimské obce, dokonce i k financování válek.
• půst v měsíci ramadán – v měsíci Ramadánu od úsvitu do soumraku
• pouť do Mekky – jednou za život, umožňuje-li to finanční situace a zdravotní stav muslima

Zdroj: Wikipedia

Většina dotazovaných se shodla, že islamisty podporuje jen velmi malá část muslimů. Výjimku tvořila Itálie, až 46 procent dotazovaných si zde myslí, že Islámský stát podporuje „mnoho či většina muslimů“.

Muslimové odsuzují terorismus

V rámci stejného průzkumu lidé dostali také otázku, zda vnímají muslimy příznivě či nepříznivě. Názor se liší napříč Evropou. Většina dotazovaných v Maďarsku, Itálii, Polsku a Řecku vnímá muslimy nepříznivě. Mnohem mírnější pohled pak lze pozorovat ve Francii, Německu a Velké Británii.

Zajímavý je také pohled na to, jak se vnímají muslimové a „západní společnost“ navzájem. Z průzkumu z roku 2011 vyplývá, že 68 procent muslimů ze sedmi nejpočetnějších muslimských zemí považuje obyvatele západního světa za sobecké. Obdobné procento pak stejnou skupinu považuje za násilnou, chamtivou a amorální. Polovina dotazovaných ze zemí Západu naopak považuje za násilné muslimy, 58 procent pak dokonce za fanatické (kompletní statistiku najdete zde).

V rozporu s pohledem zbytku světa na vyznavače islámu je však mínění samotných muslimů o teroristických útocích a sebevražedných atentátech. Muslimové obecně odsuzují všechny útoky na civilisty ve jménu islámu. Pouhých sedm procent dotazovaných muslimů uvedlo, že tyto útoky jsou v některých případech ospravedlnitelné.

Podívejte se na dokument o islámu: