Úvodem diskuse Pavel Chrz připustil, že i on má v ústech dvě zubní výplně. Péči o chrup prý v rámci svých možností nezanedbává, ale připustil, že „ta místa ne úplně dobře zbavoval zubního povlaku“.
Není podle něj nutné, aby si člověk čistil zuby šestkrát denně. „Ale ráno a večer ano. A používat moderní pomůcky, dentální nitě a mezizubní kartáčky,“ zmínil.
Postoj České stomatologické komory, která navrhuje, aby si lidé obecně zubní výplně hradili sami - vyjma důchodců a dětí - není zcela přijímán ani v odborné, ani v politické rovině. Podle některých lékařů mohou někteří lidé mít zubní sklovinu citlivější, „ohroženou“ skupinou jsou například diabetici nebo těhotné ženy.
To Chrz připouští, velikost takové skupiny podle něj je asi 10 % populace. Stejný podíl lidí, kterým se ne vlastní vinou zuby kazí, odhaduje v populaci i bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Šéf stomatologů v Rozstřelu připustil, že si umí představit systém, kde stát bude dotovat průkazně nízkopříjmové pacienty z veřejného zdravotního pojištění. Možností podle něj je i zavést a rozšířit systém komerčních připojištění. Nezletilci a lidé nad 65 let by plomby podle jeho představy měli hrazené tak jako dosud.
Hlavním argumentem stomatologů pro placení výplní je tvrzení, že u zubního kazu jde výhradně o zanedbání péče a v případě počínajících problémů například vlivem hormonálních změn souvisejících s těhotenstvím ochotu jít včas k lékaři. Zatímco třeba u léčby rakoviny plic vyvolané kouřením podle Chrze, mimo jiné kuřáka, hrají roli „i další vlivy“.
Plomby a volby
Téma zubních výplní nabylo na aktuálnosti kvůli tomu, že Evropská komise zakázala používat amalgámové plomby u dětí, těhotných a kojících žen od července 2018. Jenže tyto plomby jsou plně hrazené zdravotními pojišťovnami. Nárok na existenci plně hrazené varianty mají lidé ze zákona, proto se z toho ve volebním roce stala politická otázka.
Lepší plomby zdarma?Amalgám bude zakázán pro děti a těhotné |
Poslanci ČSSD a KSČM, které oslovila MF DNES, návrhu stomatologické komory oponují.
A se zákazem amalgámu, který obsahuje toxickou rtuť, by musely pojišťovny začít hradit výrazně dražší plomby například z bílé pryskyřice.
Pokud navíc politici zpoplatnění všech plomb zamítnou, budou muset na zubní péči najít několik miliard korun navíc. Zubaři udělají zhruba 6,5 milionu amalgámových plomb ročně, pojišťovny za ně zaplatí přes 1,5 miliardy korun. Pokud by se standardem staly dražší výplně, musely by pojišťovny zaplatit podle zubařů nejméně dvakrát tolik.
Zubaři tvrdí, že už dnes na obyčejných amalgámových plombách tratí, protože od pojišťoven dostanou jen zhruba polovinu skutečných nákladů.
Celý Rozstřel s Pavlem Chrzem:
