Pojišťovny dnes pacientům se zubním kazem plně hradí právě jen ručně míchané amalgámové plomby. Místo toho budou pacienti zřejmě dostávat výplně z jiných materiálů, například z bílé pryskyřice.
Tyto plomby jsou však dražší a jako nadstandard je dnes zdravotní pojišťovny nehradí.
Experti volali po zakázání amalgámu proto, že obsahuje jedovatou rtuť a ničí především životní prostředí. Při vybrušování amalgámu ze zubu a jeho výměně za nový typ zubní plomby totiž dochází k odplavování rtuti do odpadních vod. Nebezpečná rtuť se také uvolňuje do vzduchu při spalování těl v krematoriích.
„Tento zákaz povede k dramaticky vyšším nákladům na stomatologii, které buď zaplatí pacienti ze své kapsy, nebo to ještě více zatíží veřejné pojištění,“ říká nově zvolený šéf České stomatologické komory Roman Šmucler.
Jenže ze zákona mají pacienti nárok, aby jim zdravotní pojišťovna jednu variantu ošetření plně hradila. A pojišťovny teď zřejmě budou muset proplácet podstatně vyšší standard než dosud.
„Amalgám byl totiž jednoznačně nejlevnější. Žádný jiný materiál se mu v tomto ohledu zdaleka neblíží, všechny další výplně jsou podstatně dražší a pracnější,“ poznamenává šéf královéhradecké pobočky České stomatologické komory Vít Hrubecký.
Chystá se zákaz amalgámu pro všechny
Za amalgámové plomby zaplatí ročně pojišťovny zhruba 1,5 miliardy. Podle zubařů by jiné výplně stály pojišťovnu nejméně dvakrát tolik. Prosincové rozhodnutí Evropské komise, které musí ještě schválit Evropský parlament, je čerstvou novinkou i pro pojišťovny.
V tuto chvíli vůbec nevědí, který typ plomb budou namísto amalgámu plně hradit. „Zatím můžeme říci pouze to, že otázka amalgámových výplní bude součástí jednání o úhradách na rok 2018,“ odpověděl MF DNES ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Časem mají amalgámy zmizet úplně – experti požadují, aby členské země předložily plán, jak se tohoto materiálu v zubních ordinacích zbaví.
Zubaři zatím nevědí, jaký typ náhrady budou používat
„Dobu, kdy jsme nemohli používat amalgám, jsem zažil už za komunistů, protože nebyla rtuť, tehdy jsme spravovali kazy cementem,“ poznamenává zubní lékař Radomír Otýpka. Dnes už cement jako náhrada amalgámu nehrozí.
„U dětí to budou nejspíše výplně dvojího typu. Těm, které mají mléčné zoubky, dáváme takzvané skloionomerní výplně, tedy prášek s jemně mletým křemičitým sklem a s hliníkem, vápníkem a fluorem. U starších dětí pak půjde o takzvané fotokompozitní výplně, nejčastěji z bílé pryskyřice,“ říká stomatolog Vít Hrubecký.
Bílá pryskyřice má oproti klasickému amalgámu podstatnou nevýhodu – lidé, kteří si nečistí zuby poctivě, musí počítat s tím, že se jim brzy začne v pryskyřicové výplni rychle vytvářet spára, ve které se hromadí bakterie a vzniká další kaz.
Mnoho zubařů dnes také používá amalgám jako první volbu při spravování stoliček. „Rovnocennou alternativou k amalgámu je jen nákladnější zubní náhrada v podobě takzvané keramické korunky zhotovené pomocí speciální technologie. Jde samozřejmě o celokeramické ošetření, tedy žádný kov,“ říká zubní lékař František Vokáč z Karlových Varů, který u dětí do deseti let amalgám ani dnes nepoužívá.
Už brzy začnou první jednání mezi stomatologickou komorou a pojišťovnami – výsledkem musí být dohoda, jaký typ výplně budou zubaři pacientům dávat namísto amalgámu. A bude hodně napínavé, k čemu jednání dospějí. Zubaři se totiž obávají, aby na rozhodnutí nedoplatili chudí pacienti.
„Potřebujeme mít způsob ošetření zubního kazu i pro pacienty, kteří mají hluboko do kapsy. Navíc je paradoxní, že žádný jiný materiál pro zubní výplně není tak dobře prozkoumaný jako amalgám. Například o takzvaných bílých plombách nevíme vzhledem k výrobnímu tajemství téměř nic,“ upozorňuje zubní lékař Radomír Otýpka.
Podívejte se, jak vypadá vrtání zubu a výroba plomby očima dentistky:
18. dubna 2014 |
