Než odpoví na otázku, beze slov - jen pohledem - se mezi sebou domlouvají, kdo začne a jak (ne)konkrétní v daném případě budou. Rozhodně jsou sehraní.
„Voláme si běžně i v půl jedné v noci. Jsme pořád na telefonu. Jedeme nonstop,“ říká 44letý Viktor Kolář, o deset let starší a zkušenější z dvojice, která spolurozhoduje o budoucnosti hráčů, jako jsou Petr Čech, Ladislav Krejčí, Pavel Kadeřábek, Bořek Dočkal, Tomáš Koubek, Filip Novák či Theodor Gebre Selassie.
Chystáte na zimu nějaký zajímavý přestup?
Viktor Kolář: Ohledně Filipa Nováka jednáme s jedním klubem z Premier League, ale nejsme pod tlakem. Plánovali jsme to spíš na léto, jenže to vypadá zajímavě už teď. O Davida Pavelku je zájem v italské lize, ale prezident Kasimpasy ho asi nebude chtít uvolnit.
Jindřich Šťastný: Jedině, že by přišla mimořádně zajímavá nabídka. To je třeba pět milionů eur. Je tady možnost, že se něco stane už teď v zimě, nebo pak v létě. Kdyby David přišel, že je v Turecku nešťastný, nespokojený, že tam rodina trpí, asi bychom k tomu přistoupili jinak. Ale on je spokojený. V létě měl nabídku z Německa, ale všechno si nesedlo, tak zůstal. Co se týče platových podmínek, které má v Kasimpase, budou se evropským klubům těžko dorovnávat.
Filip Novák v dresu Midtjyllandu (nahoře) Jesse Lingard z Manchesteru United v hlavičkovém souboji.
Mluvíte o pěti milionech eur, tedy zhruba 135 milionech korun za Pavelku. Když přestoupí hráč do zahraničí, okamžitě jeho cena takhle vyletí?
Šťastný: U Davida není tržní cena pět milionů eur, to je představa prezidenta klubu. Tím jinými slovy říká, že ho teď nechce prodat.
A co Tomáš Koubek, brankář Sparty? I o něj je prý zájem.
Kolář: Zájem můžeme potvrdit. Ozvaly se kluby z Belgie, Anglie a Německa.
Co na to Sparta?
Kolář: My jsme se Spartou seděli, Sparta seděla s Tomášem. Jeho cizina zajímá. Situace u brankářů je specifická. Rok dva se neděje nic, posty jsou plné a pak, když jsou posuny, musí se to brát seriózně a konat. Není tolik klubů, které jsou schopné splnit požadavky Sparty. Tomáš má sen hrát v Anglii, má na to parametry, pracuje na sobě, učí se anglicky. Ve všem se rychle zlepšuje.
Jedná se o kluby, kam už jste prodávali hráče, takže v nich máte lepší kontakty?
Kolář: V minulém roce jsme slavili deset let od otevření naší pobočky v Londýně. Dnes zastupujeme několik hráčů z anglické reprezentace do 21 let, udržujeme kontakty s více anglickými kluby. Pozici na tomhle trhu si budujeme už dlouho. Náš kolega v Anglii vypracoval seznam všech klubů první a druhé anglické ligy, kde u každého detailně popsal situaci ohledně brankářů. I takhle zjišťujeme, kde by byla možnost. Jde o to, kdo zaplatí částku, která se blíží třem milionům eur.
Zrovna v Anglii peníze jsou, ne?
Kolář: Tenhle trh nemá konkurenci, ale vždycky platí, že jsou ochotní dát velké peníze za hráče, kteří už potvrdili, že tam můžou být. Třeba Jirka Skalák už je v Anglii vnímaný, že se prosadil, adaptoval se. Už je v systému, nějak ohodnocený, a další případná přestupová částka bude na naše poměry vysoká.
Šťastný: Kdyby byl Jirka ve Spartě a z ní bychom ho měli prodávat do Brightonu, tak se ten přestup podle mě nikdy nestal. Přestup z Boleslavi stojí i na bonusech – když se prosadí, bude Brighton dál platit.
Kolář: Sumy, které někdy chce Sparta, jsou příliš vysoké na to, aby někteří hráči dostali venku šanci. Souhlasím, že Jirka Skalák by ze Sparty do Brightonu nešel. Když ale šanci dostane, prosadí se. A nemusí se hned stát stabilním hráčem Premier League – může kolovat v nejvyšších dvou soutěžích několik let za dobré peníze. Stejné je to s trenéry. Jednotlivé trhy mají hranice. Když je prorazíte, jste ohodnocený.
To je pro vás pak zlatý důl, ne?
Kolář: Prvotně je to prestiž, hrdost, že český hráč zvládne náročnost a kvalitu, kterou anglická liga vyžaduje. Mělo by být motivací pro všechny v českém fotbale, aby vychovali hráče pro tuhle soutěž.
Pomáhá i zkušenost anglických týmů s jinými hráči z Česka?
Kolář: Česká tlupa drží pohromadě. Třeba Čech, Kalas a Skalák komunikují, scházejí se. Tomáš Kalas pozval Čechína na večeři, když měl zrovna Petr rodinu na horách, oba pak namotivovali Jirku Skaláka, aby se víc učil jazyk. Nebo sparťanský ročník 1992: Brabec, Kadeřábek, Krejčí – jsou v kontaktu, podporují se. Je z nich cítit, že chtějí zůstat venku, a je dobře, že přemýšlejí o dalším kroku. Nejsou uspokojení, že už mají angažmá. Láďa Krejčí chce jít z Boloni dál. A to je super. To u hráčů obecně postrádáme.
Šťastný: Čeští hráči jsou kolikrát pohodlní. V tomhle je ročník 1992 výjimečný. Kolář: Tady patří kredit Spartě za to, jak své hráče vychovává: jsou hladoví po úspěchu, vítězné typy, odolnější než ostatní. Na dálku za to díky Jardovi Hřebíkovi, systém jim tam funguje perfektně. Ale i další kluby jsou na cestě nahoru.
Když jste zmínili Ladislava Krejčího, prý je o něj zájem mezi elitními italskými kluby. Je to pravda?
Kolář: Když začne proměňovat své šance a udrží svou kvalitu hry, rozhodně by se posunul do jednoho z top pěti klubů v Itálii.
Šťastný: Oťukávání tam bylo.
Kolář: Z Boloni jsme dostali dotaz, jestli bychom byli proti, kdyby byl v létě na prodej.
Ladislav Krejčí se raduje z prvního ligového gólu v dresu Boloni.
Jak vypadá takové oťukávání?
Šťastný: Jestli si hráč dokáže představit, že by v tak krátké době zase přestupoval, jaké by měl požadavky, kolik by asi stál. Prostě ťukance. Kluby si dělají různé žebříčky a tyhle informace potřebují. V Boloni je ale Láďa spokojený. Když by něco bylo, tak spíš v létě.
Kolář: Ale vždycky se něco může stát. Majitel AC Milán teď dává sto milionů eur na přestupy. To je situace, kdy můžete hráči teoreticky vyjednat podmínky, které by před půlrokem určitě nedostal.
Je tím zájemcem o Krejčího AS Řím, jak se psalo v Itálii?
Kolář: Ano, byl to jeden z klubů, které se zajímaly o Pavla Kadeřábka. V rámci těchto sezení proběhly ty ťukance ohledně Ládi Krejčího.
Kadeřábek by vyměnil německý Hoffenheim za Itálii?
Kolář: Žádné změny neplánuje, v Hoffenheimu všechno funguje absolutně perfektně. Ale ozvaly se nám kvůli němu i jiné kluby, třeba Schalke.
Šťastný: Pro Hoffenheim to není téma. Bojují o poháry, chtějí Pavla udržet. Pokud by někdy přišla změna, tak asi v rámci Německa.
Kolář: Že šel do Německa, to bylo dobré rozhodnutí. Je to rodinný typ, jeho rodina za ním jezdí na každý zápas, je to blízko. Kdyby šel do Anglie nebo jinam, nefungovalo by to tak jako tady.
A co Bořek Dočkal, který měl výborný podzim? Je zájem i o něj?
Šťastný: Pořád se o tom bavíme. Má spoustu nadstandardních kvalit.
Kolář: Bořek je téma všude, kvalitu má velkou, ale nikdo zatím neudělal to finální rozhodnutí. Vzhledem k jeho obrovskému přínosu pro Spartu by to bylo finančně hodně náročné, ale uvidíme...
Dřív se mluvilo o tom, že je trh s českými fotbalisty mrtvý. Z vašich slov a energie se zdá, že se trochu okysličil. Je to tak?
Kolář: Ty věci ještě nedopadly, nejsou dodělané. Cítíme, že někde jsme, ale paralelně jsou tam vedle nás a hráčů, které nabízíme, další dvě až čtyři možnosti, ne-li kvalitnější a lacinější. Z devadesáti procent čeští kluci stojí víc než další možné varianty těch zahraničních klubů. České kluby by obecně chtěly kupovat hráče s velkou kvalitou za sedm až patnáct milionů korun, ale totožné hráče pak chtějí prodávat ven za osmdesát až devadesát milionů. Takhle to nefunguje. Jestli se česká špička bude chtít rovnat například elitním belgickým klubům, bude se muset naučit dávat za hráče stejné nebo aspoň podobné částky, jaké dávají tam.
Kdo je pro Čechy hlavní konkurencí, když chtějí ven?
Šťastný: Chorvaté a Srbové potvrzují kvality, které mají. Pak je tady Skandinávie, kde jsou levnější a dostupnější hráči, kteří mají obrovské kvality.
Kolář: Dobrý příklad je Filip Novák. U něj máme s vedením Midtjyllandu dohodu a mohu říci, že transferová částka bude velice rozumná.
Zdá se, že máte drajv. Kde pořád berete motivaci?
Šťastný: Motivují nás příběhy, jako je právě ročník 1992.
Kolář: Mě zase motivuje tenhle mladý Janek (ukazuje na Šťastného). Cítíme, že může být i horší období, proto se chceme víc zaměřit na zahraničí. Definovali jsme si trhy, kde chceme být, případně být aktivnější, což je případ Anglie. Na pobočku do Londýna chceme vzít dalšího člověka.
Anglie je hodně prestižní a specifický trh. Jaké detaily tam rozhodují o úspěchu?
Kolář: V některých případech třeba i to, zda s talentovaným fotbalistou tmavé pleti jedná černošský manažer. Byl jsem u toho, když jsme navštívili rodiny hráčů, které jsme chtěli zastupovat. Táta mluví hodně, je tam brácha, druhý brácha. Máma jen sedí a ve finále řekne: O. K.! Netušíte, že ona má to poslední slovo. Kolega tmavé pleti z naší londýnské pobočky tohle všechno věděl. Ta máma si mě pak nadzvedla jako pingpongový míček.
Prosím?
Kolář: Zvedla mě, dala mi hubana a řekla: Tak jsme vaši. (rozesměje se) O dobré hráče soupeříme s velkými společnostmi, ale potěší, že vůbec s takovými esy můžeme bojovat. Pořád máme jen jednu kapacitu, radši toho budeme dělat méně, zato kvalitněji. Máme třeba dva nigerijské hráče ve Villarrealu. Jeden byl na mistrovství světa do 17 let, druhý tam těsně nejel. Právě Afrika je destinace, kde bychom rádi víc pracovali. Pak je to Čína a Skandinávie. A samozřejmě následné propojování trhů.
Leonid Sluckij
Trochu jsme zamluvili tu motivaci, kde ji po těch letech pořád berete?
Kolář: Pořád máme nové výzvy. Oslovil nás třeba trenér Leonid Sluckij, který dlouho koučoval CSKA Moskva a ruskou reprezentaci. Chce, abychom mu našli nové angažmá. To jsou neuvěřitelně zajímavé příběhy.
Když mluvíte o Sluckém: je v cizině zájem také o nějaké české trenéry?
Kolář: Přiznám se, že tahle otázka nikdy nepadne. Vůbec ne. To je tabu.
Finanční tabu v některých případech prolamuje i Slavia. Nekazí trochu český trh?
Šťastný: Neřekl bych. Má finanční sílu, ale nezvyšuje ceny hráčů. Teď třeba dala nejlepší nabídku za Sýkoru. A získala ho.
Kolář: Za ty peníze by se Sýkora asi neprodal do zahraničí (mluvilo se o 30 milionech korun), ale jestli si ve Slavii vyhodnotili, že je pro ně důležitý, tak možná zaplatili víc, než je jeho tržní hodnota, ale toho hráče mají. Je super, že je Slavia znovu silná. Do Česka už chodí i cizinci. I do Plzně, která na to dlouho nebyla připravená. Pak jsou situace jako s Van Kesselem, kdy si to klub musí zanalyzovat, jestli nepochybil.
Můžete to rozvést?
Kolář: Je zcela zásadní, aby kluby měly lidi, kteří se budou starat o zahraniční hráče. Starat se tak, jako když vozíte děti do školy. Tohle musíte brát seriózně a vážně.
Šťastný: Českým klubům chybí trpělivost, očekávají, že přijde posila a hned bude hrát skvěle. I Kadeřábek s Krejčím potřebovali čas. Láďa Krejčí ještě neukázal všechno, ani Pavel Kadeřábek. U nás soudíme po prvním nebo druhém zápase. Nedáme cizincům prostor, aby se rozvinuli. Měl by to být minimálně půlrok. Ne všechno vyjde, i zahraniční kluby chybují, ale chce to víc trpělivosti.
Tak jako ji měl Viktor Kolář s vámi?
Kolář: Před lety jsme chtěli někoho do firmy a Jindra přišel v podstatě jako brigádník. (směje se) V létě to bude jedenáct let, co je tady. Rozumí obchodu. Ví, kde přidat, kde ubrat, kdy tlačit, kdy ustoupit. Jsem s ním moc spokojený. Prošel si ve firmě všechno. Oba se dobře doplňujeme. Vím, že když zítra lehnu s chřipkou, bude to i beze mě fungovat dobře.
Ve vaší stáji je jedno velké jméno, a to Petr Čech. Děje se něco i kolem něho?
Kolář: Petr má ještě na dva a půl roku smlouvu v Arsenalu, o ničem jsme se nebavili, nabídky nejsou. A co s ním bude do budoucnosti? To je složité říct, těžko předvídat.
Souhlasili jste s jeho letním koncem v reprezentaci?
Kolář: Bavili jsme se o tom hodně a souhlasili. Najednou měl za nevím kolik let tři dny v kuse volno. Užívá si chvíle, kdy není v uvozovkách rušený fotbalem. Fotbal miluje, je perfekcionista, ale tohle si určitě vychutnal.
Zkuste na závěr vybrat tři nejžhavější hráče z české ligy. Bez ohledu na to, která agentura je zastupuje.
Šťastný: Patrik Hrošovský, Tomáš Koubek, Jaromír Zmrhal – když vezmu v potaz věk, potenciál a fotbalovou kvalitu.
Kolář: Jo! Patrik Hrošovský, to je nádhera, umím si ho představit v mnoha klubech. Tomáš Koubek je gólman, který se nepodělá, je hladový a trpělivý. A Jarda Zmrhal je výborně rychlostně vybavený, což je velmi důležité. Navíc je to levonohý hráč. Může uspět, podle mě by mu mohl sedět německý fotbal.
A co Vukadinovič ze Zlína, o kterém se hodně mluví? Ten u vás stojí jak vysoko?
Šťastný: Za mě je to trochu přefouknuté.
Kolář: Kdyby dokázal, že je stejně důležitý pro Spartu, Plzeň či Slavii jako pro Zlín, tak by se do mého žebříčku vešel.
