Vystudovala jste psychologii a léta pracovala v IT firmách. Jak jste se vůbec dostala k astrologii?
Původně jsem byla skeptik. Na svou první hodinu astrologie jsem šla s přesvědčením, že si to poslechnu a pak všem přítomným tu bludařinu vyvrátím. Jenže mě to dostalo. A v tu chvíli jsem se rozhodla, že si musím astrologii ověřit. Jsem alergická na majitele akademických titulů, kteří z pozice své etablované vědy astrologii zavrhují jako pavědu a berličku pro pomatence, ačkoli o ní nevědí zhola nic.
Nemůže jejich nedůvěra pramenit z toho, že astrologie často nabízí široký výklad, kam se „vejde všechno“?
To je pravda, může to tak být. A je spousta interpretací, které i mně připadají vágní, neurčité, povšechné. Snažím se takhle horoskopy nevykládat. Mám ráda jasná vyjádření, konkrétní příklady. Na druhé straně neaspiruju na to číst někomu budoucnost, předpovídat nebo věštit. Když budeme mluvit třeba o nativním horoskopu, to je ten, který máme na celý život, jsou v něm vždycky vidět určitá témata. Témata, která se v našem životě zákonitě projeví.
