„Byl součástí mé identity,“ rmoutí se Schnierer. „Byl to skvělý člověk.“
Když poprvé vstoupíte do jeho ordinace a rozhlédnete se, nechápete. Kromě obvyklých profesních nástrojů, které pacientům u zubaře nahánějí strach, vidíte cosi vskutku neobvyklého. Na zdi visí dres hokejového Colorada, na stole je vystavená hráčská rukavice a o stěnu se opírá pár hokejek.
Tady ordinuje Schnierer, jeden z nejznámějších hokejových sběratelů ve střední Evropě.
Všechny zmíněné předměty v ordinaci jsou originální. Nastupoval v nich sám Svatoš, když dobýval NHL. Nyní jejich cena strmě stoupá, stejně jako více než 300 oficiálních karet zesnulého košického rodáka v Schniererově sbírce. „Lidé teď skupují jeho suvenýry ve velkém. Podobné to bylo, když umřel Paľo Demitra. U spousty z nich jde o kalkul. To samé lze říct o prodejcích, kteří náhle prodávají Svatošovy karty a dresy. Za nastřelené ceny,“ popisuje.
Jak jsme se scházeli
Sám svou sbírku rozhodně rozprodávat nehodlá, byť se její charakter výrazně mění. Zatímco do neděle byla studnicí čirého sběratelského nadšení, teď se stává připomínkou náhlého odchodu obdivovaného hokejisty. Svatoš se údajně předávkoval léky. „Dozvěděl jsem se o tom v neděli ráno. Zavolal mi to kamarád. Byl jsem v šoku. Je to hrozně nepříjemný pocit. Nepřišel jsem o nikoho blízkého, nešlo o příbuzného, ale patřil do mého života. Byl mým favoritem. Znali jsme se osobně,“ vypráví dojatý třicátník pohnutým hlasem.
Zatímco ostatní Slováci sbírají suvenýry po Hossovi či Gáboríkovi, Schnierer si možná trochu překvapivě vybral Svatoše. „Vždy jsem fandil Coloradu a Svatoš tam byl jedním z prvních slovenských hráčů. Navíc mám silné pouto ke Košicím, kde jsem studoval,“ povídá Schnierer.
Okouzlilo ho i osobní setkání s tehdy dvaadvacetiletým útočníkem. „Jeden můj známý nám domluvil schůzku a poseděli jsme spolu. Byl milý a dalo se s ním mluvit o čemkoliv,“ vzpomíná. Z jednoho posezení u kávy se stala pravidelná sešlost, dvojice se scházela po každé sezoně. „Až v posledních letech jsme se nepotkávali, protože po ukončení kariéry zůstal s rodinou v Americe.“
Mistrovské oslavy v kabině
Schnierer je hokejem poblázněný. Sám ho rád hraje, stejně tak hokejbal. Po zápasech vyčkává před arénami a loví podpisy. Hromadí suvenýry i spousty dalších hráčů. Doma má třeba hokejku hvězdného Kanaďana Jamieho Benna. Středobodem hodnotné kolekce jsou ale Svatošovy věci. Ostatní sběratelé mu podle toho i „přišili“ přezdívku. „Když jsem se na něj na burzách pořád vyptával, začali mi říkat Svatoš,“ usměje se. Ale jen na moment, čerstvá tragédie jej stále tíží. „Byl to skvělý člověk,“ posteskne si.
Příčina smrti je dál neznámá |
Chce zkompletovat sbírku Svatošových karet. „Chybí mi jich asi 160,“ povídá. Sleduje aukční portály, oslovuje další sběratele. „Poslední roky se kolekce rozrůstá už hodně pomalu. Seženu tak 20 karet ročně. Ale nevzdám to.“
Cena není pro Schnierera téma, bez váhání skupuje i drahé hrané dresy svého favorita. Sehnal i ty z Ottawy či Nashvillu, tedy z klubů, za které Svatoš odehrál minimum zápasů a stihl obnosit jen pár trikotů.
Oddaný nadšenec nezná hranice, podrobně sledoval hráčovu kariéru. A tak není divu, že Schnierer nechyběl ani u posledního momentu Svatošovy hokejové pouti. Před dvěma lety společně slavili mistrovský titul Košic. Jeden na tribuně, druhý na ledě. Žilinský zubař se dokonce protáhl do kabiny, vyfotil se s pohárem.
Kdo by tehdy tušil, že o dva roky později se Svatoš rozloučí i s pozemským životem...