Kolik studentů zahájilo na Jihočeské univerzitě jubilejní akademický rok?
Celkem je to 11 381 studentů. Z toho je jich 4 024 v prvních ročnících. Je to o něco méně než loni, ale číslo ještě není uzavřeno, protože nejsou hotové zápisy doktorských studií.
Co stojí za úbytkem prváků?
Snažíme se přijímat méně studentů cíleně. Není to o tom, že by nebyli k mání, ale snažíme se snižovat, protože teď se k nám žene přes šedesát procent maturantů a masovost studia je obrovská. Vysoké školy přijímají tolik lidí, protože je k tomu tlačí systém financování přes počet studentů. A to se teď mění, ale ministerstvo školství dovoluje maximálně desetiprocentní pokles.
Promítá se už u vás i vliv populačně slabších ročníků?
Demografický pokles cítíme, ale pořád se snažíme studenty vybírat. I když se hlásí méně adeptů, nikdy nevezmeme všechny. Sice v některých oborech to může znamenat všechny, ale globálně to zdaleka všichni zájemci nejsou.
Novým rektorem Jihočeské univerzity je bývalý děkan teologické fakulty Tomáš Machula.
Máte pro přespolní studenty dost míst na kolejích?
S umístěním na kolejích dneska není problém. Je to starost studentů, kteří dostávají stipendium na ubytování a bydlí částečně na kolejích a částečně po privátech ve městě. Dřívější boj fakult o místa na kolejích už je minulostí a žádné stížnosti studentů tohoto typu nedostáváme. Snažíme se zajistit koleje pro prváky, abychom jim usnadnili život v novém prostředí. Ti starší už se o sebe umí postarat sami a seženou si bydlení, které jim nejvíc vyhovuje.
Ale faktem je, že tři koleje v kampusu se společnými záchody a sprchami na chodbách nejsou ideálem moderního ubytování.
Desetipatrové koleje K1, K2 a K3 pocházejí z let 1966 až 1968. To je padesát let a za tu dobu dostaly jen nové opláštění, zateplení, okna a třílůžkové pokoje se zmenšily na dvoulůžkové. Modernizace těchto kolejí je jednou z našich investičních priorit. Na obnovu první z nich už máme připravený projekt a v příštím roce se pustíme do její přestavby. Zbylé dvě přijdou na řadu poté podle investičních možností univerzity. Ministerstvo školství už mnoho let neposkytovalo na koleje dotační programy a z vlastních zdrojů se to dělá špatně, protože to jsou nákladné akce. Rekonstrukci K1 uděláme z vlastních zdrojů, ale trvalo velmi dlouho, než jsme si potřebných 50 milionů korun našetřili.
S jakými novinkami vstupujete do nového akademického roku?
V kampusu jsme otevřeli nový studentský klub, který je veřejně přístupný. Novinkou je i dendrologická zahrada Akademie věd na společném pozemku s přírodovědeckou fakultou, která je také přístupná pro veřejnost. Ekonomická fakulta ukončila rekonstrukci vnitřních prostor, zemědělská fakulta by měla dokončit modernizaci své hlavní budovy, pavilonu B.
Nově otvíráte i dětskou univerzitu. Jaký je o ni zájem?
Dětská univerzita je součást celoživotního vzdělávání, jejímž cílem je zastřešit různé aktivity pro děti pořádané na jednotlivých fakultách. Zatím se do ní zapojila pedagogická, zdravotně sociální a fakulta rybářství a ochrany vod. Uvítal bych, kdyby se časem přidaly i ostatní a nabízely tento segment pro zvídavé školáky. I když jsme přišli s nabídkou dětské univerzity teprve nedávno, zájem o ni je velký.
Univerzita se chlubí jedním z nejhezčích kampusů v zemi se spoustou zeleně, hřištěm i lavičkami. Nedevastují tento relaxační areál návštěvníci?
Částečně ano, poslední případ byl oloupání kůry z lípy u lavičky Václava Havla. Je spíš trapné, co vandalové dělají, ničení ozdob u Havlovy lavičky se stále opakuje. Na zeleni žádné velké škody nevznikají, když pominu, že si některé ženy venčící psy rády nesou z procházky v kampusu květy z ozdobných záhonů a keřů. Nepochopitelné pro nás je, proč cyklisté přerážejí závory v kampusu, které zatarasují silnice. Už jich tak zničili asi dvacet, a protože závory jsou pod kamerovým systémem, je jasně vidět, jak cyklisti jedou a bouchnou do nich.
Co považujete v tomto akademickém roce za nejdůležitější úkol?
Stěžejním úkolem je zavést to, co po nás chce nový vysokoškolský zákon. A to je šance vyhoupnout se značně dopředu v kvalitě, anebo to taky můžeme pohřbít. Je to mravenčí práce na spoustě dokumentů, procesních záležitostí na fakultách i celé univerzitě.
Můžete být konkrétnější?
Musíme zpřehlednit nabídku studijních programů, aby jich bylo méně, ale byly naprosto jasně viditelné. Programy je třeba rozdělit na profesní a akademické, podpořit pracoviště, která jsou špičková, a utlumovat ta stagnující. To znamená, že akademicky dobrá pracoviště se musí hodnotit podle vědy a publikačních výstupů. A o ta profesně dobrá musí mít zájem studenti i zaměstnavatelé a musí mít dobrý ohlas z praxe.
A co spolupráce se světem?
Samozřejmě je to i cílenější rozvoj spolupráce se zahraničím. Mít jasné partnerské instituce jak pro studenty, kteří přijíždějí, či vyjíždějí ven, tak pro propojení badatelských týmů hlavně u akademických pracovišt. Cílem je také nabízet víc studijních programů v cizojazyčné mutaci.
