Sheppard je typicky energický Američan, který se může pochlubit nejen více jak dvacetiletou praxí v nejlepší lize světa, ale také olympijskými zkušenostmi a blízko má k evropskému basketbalu.
Jeho jméno můžete najít u vzniku Severoevropské ligy NEBL a velké pouto má k litevskému basketbalu. Navrch produkoval film The Other Dream Team o účasti litevských basketbalistů na olympiádě 1992 v Barceloně, kde po letech sovětské okupace vybojovali bronz a stali se symbolem naděje.
V posledních letech ale jeho zájem obrátil také k basketbalu ze středu Evropy.
Pane Shepparde, jste viceprezidentem klubu NBA pro hráčské operace. Co je na vaší pozici nejtěžší?
Prohry, ostatně jako v každém byznysu, a v NBA je to obzvláště těžké. Velkou výzvou je pro nás udržet hráče zdravé, protože jen pokud jsou hráči tak zdraví, jak mohou být, je tým dostatečně dobrý. Vloni jsme s tím měli potíže, ale věřím, že jsme se posunuli zase dopředu.
Jaký je váš vztah k evropskému basketbalu?
Jsem jeho velký fanoušek. Poprvé jsem do Evropy přišel na začátku 90. let. Mám zde spoustu přátel, kteří hráli v NBA. Spolupracoval jsem s litevským národním týmem, kde jsem si skamarádil se Šarunasem Marčiulionisem a Arvydasem Sabonisem. Pracoval jsem i s Jiřím Zídkem, Janem Veselým a teď Tomášem Satoranským. Jsem z Evropy nadšený, vždyť někteří Evropané patří k nejlepším hráčům NBA - Pau Gasol nebo Dirk Nowitzki.
Proč jste si v roce 2012 vybrali do Wizards Tomáše Satoranského?
Když jsme Tomáše draftovali, tak jsme cítili, že bude báječný hráč NBA. Je jedinečný, velice atletický a velmi univerzální. Je rozehrávač, ale může hrát i na pozici dva nebo tři. Nejdůležitější je ale jeho basketbalová inteligence, je velmi chytrý a dobrý lídr. Jsme ale trpěliví. Už jsme ho chtěli dřív, ale nechali jsme ho, aby do NBA přišel až ve chvíli, kdy se bude cítit připravený. Chceme, aby po příchodu hrál a neseděl na lavičce nebo hrál v D-League.
Jak podle vás využil ty čtyři roky, co po draftu strávil v Evropě?
Výrazně mu to pomohlo. Vylepšil střelbu, nabral svaly a sebevědomí. Bylo to díky hře nejen ve španělské lize, ale také v národním týmu, kde pomohl Čechům k nejlepšímu umístění v historii. Je důležité, že hrál na akcích FIBA i v klubu velké a těžké zápasy. Pro nás bylo důležité ho v těch zápasech vidět, že hrál skvěle.
Byl jste za ním v Barceloně?
Ano a bude mi to chybět. Budeme si muset v Barceloně najít nějakého dalšího hráče, je to nádherné město.
Jaká máte od Tomáše očekávání?
To teď nemůžu říct, musí si nejdřív zvyknout na NBA. Je tam jiná rychlost, soutěž je mnohem fyzičtější, ale věřím, že to zvládne. Chceme, aby byl hráčem do rotace. S ním můžeme hrát jiným stylem. Tomáš bude schopný hrát s Johnem Wallem a Bradleym Bealem na hřišti, vlastně s kýmkoliv. Je skvělý v pick and rollu a v řešení situací. Bez problémů může bránit hráče na pozici 1 i 2.
Myslíte, že ho tedy můžeme vidět s oběma největšími hvězdami na hřišti?
Samozřejmě. Můžou hrát všichni spolu, a nemusíme říkat, kdo je rozehrávač. Budeme hrát s malou sestavou tří guardů, která bude sbírat doskoky a hrát rychle dopředu. Do toho se Tomáš výborně hodí.
Jak těžké pro něj bude změnit evropský styl basketbalu za styl NBA?
Bude se muset nejdřív přizpůsobit. NBA je hodně o cestování, hraje se hodně zápasů. V prvním roce přijde na to, jak se starat sám o sebe, o své tělo a tu náročnost zvládnout, přizpůsobit spánek, jídlo a další nezbytné činnosti. Tomáš ale ty zkušenosti má. Hraje profesionálně od 16 let. V tom se o něj nebojím. V NBA bude sice nováček, ale je zkušený profesionál.
Může mít úspěch u fanoušků?
Samozřejmě. Oni ho budou milovat. D. C. je jedno z nejlepších basketbalových měst v USA, je zde dobré středoškolské prostředí, profesionální prostředí a řada skvělých hráčů pochází z D. C. Fanoušci Wizards ocení, když hráči dřou, dokáží přihrávat, hrát chytře... Díky tomu u nich může Tomáš uspět.
Komunikuje se vám s Tomášem díky zkušenostem s Janem Veselým lépe?
Jsou absolutně odlišní. Mají společné to, že jsou oba Češi. Jsou rozdílní lidé a typy hráčů. Jan byl úžasný a pořád myslím, že je to NBA hráč a když se bude chtít vrátit, má do NBA dveře otevřené.
Tomáš Satoranský radí mladým basketbalistům na svém tréninkovém kempu na pražské Folimance.
Máte teď díky Veselému a Satoranskému lepší povědomí o českém basketbalu?
Myslím, že ano. Měl jsem možnost strávit hodně času sledováním národního týmu na posledních mistrovstvích Evropy ve Slovinsku i ve Francii. Myslím, že mládežnický program šel nahoru. Doufám, že Tomáš inspiruje mladé kluky, aby hráli basketbal. Je to skvělý sport. Tomáš je důkazem toho, že do NBA můžete jít odkudkoliv, když máte talent.
Co říkáte na jeho práci s dětmi během kempu v Praze?
Je to úžasné a musíte to vidět. Pamatuji si na Tomáše na Eurocampu v Trevisu, když mu bylo 16 let. Teď ho vidím, jak tu sám učí šestnáctileté a připadám si starý. Jako mladý vzhlížel k velkým hráčům a teď tak koukají děti na něj. Je úžasné, že ho mohou vidět v akci a pracovat s ním. Má k tomu velice zodpovědný přístup.
