V životě každého člověka je jeden nejvíce rozhodující okamžik. Touto větou začíná dnes již legendární filmová kronika Vojtěcha Jasného, která zachycuje život několika lidí na vesnici v období od roku 1946 až do konce padesátých let. Každá z hlavních postav filmu takový rozhodující okamžik zažije.
Vojtěch Jasný
Film Všichni dobří rodáci se takřka celý natáčel v Bystrém na Svitavsku a jeho okolí a kromě profesionálních herců se v něm objevila i celá řada místních obyvatel. Materiál pro film sbíral Vojtěch Jasný od roku 1946, natáčet začal až na podzim 1967.
Jasný se narodil na Moravě, chtěl původně natáčet tam, ale stále mu chybělo správné prostředí.
Filmová místa Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy. |
„Už jsem ztrácel naději, že najdu vhodné místo pro natáčení, když kameraman Jaroslav Kučera přišel na to, že bychom mohli navštívit Kartografický ústav a prohlédnout si fotky vesnic a městeček. Několik týdnů jsme hledali, až jsme našli Bystré s jeho výtvarnou krajinou,“ vzpomínal před lety v rozhovoru pro MF DNES režisér Jasný.
V Bystrém objevil to, co potřeboval. „Lidé tam aktivně hráli divadlo, měli pěvecký sbor v kostele i ve škole a já se rozhodl ubytovat celý štáb včetně herců právě v chalupách místních, aby se navzájem dobře poznali a slyšeli na sebe. A při natáčení to opravdu fungovalo,“ vysvětlil Jasný.
Kamarádi stojí proti sobě
Děj filmu začíná těsně po druhé světové válce. V hospodě U Vola se po večerech schází sedm kamarádů. Nepolepšitelný kradák „Jořka s pyřkem“, varhaník Očenáš, krejčí Lampa, pošťák Bertin, sedlák František, bohém Zášínek a fotograf Plécmera. Jejich klidné časy ale končí v únoru 1948, kdy se vesnice rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Najednou stojí kamarádi proti sobě.
Na jedné straně Očenáš jako předseda KSČ s tajemníkem akčního výboru Bertinem a na druhé straně Jořka Pyřk, který stále krade, co vidí, a František, který dál hospodaří na svých polích a nově nastoleným poměrům nevěří.
Jasný tak popsal násilné rušení soukromých zemědělců, zakládání JZD a vůbec celkovou atmosféru padesátých let.
Od samého začátku psal režisér pro herce Brodského, Babku a Menšíka. Sedlák v podání Radoslava Brzobohatého, který patří k jeho životním rolím, měl svůj předobraz ve Františku Slimáčkovi z Kelče. Ten byl členem místního ochotnického divadla, byl starostou Sokola a podle všech, kdo ho znali, byl jedním z opravdu mála čestných a zásadových lidí. Což se v 50. letech hodnotilo zatčením a zařazením k pétépákům, alespoň v tom lepším případě.
„S Radkem Brzobohatým jsme se znali dobře. Ale dlouho jsem mu říkal, že je na tu roli mladý. Tak se vydal do Kelče za Františkem, o kterém film je. Strávil tam měsíc a půl, naučil se sekat trávu a poznal prostotu tohoto odvážného muže,“ uvedl Jasný.
Film z Poličska získal filmovou cenu v Cannes
Statek filmového Františka se nachází nedaleko Bystrého, ve vesnici Sulkovec. Ani tato stavba se po letech prakticky moc nezměnila a všichni, kdo budou hledat stopy rodáků, ji poznají na první pohled. V Bystrém je u jednoho z domů blízko kostela stále i dvůr, kde Jořka zasypán poletujícím peřím umírá na otravu krve.
Kromě kostela, radnice a hřbitova v Bystrém filmaři natáčeli také na statku ve Sněžném, v Nedvězí na Librově gruntu a ve vápencovém lomu, který leží kilometr od Bystrého. Filmová kronika Všichni dobří rodáci získala mimo jiné v roce 1968 cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.
Krátce po svém uvedení ale film skončil na více než dvacet let v trezoru. Mezi lidmi sice kolovaly videokazety s jeho nahrávkou, ale znovu se na obrazovkách objevil až po listopadu 1989.
Všichni dobří rodáciČeský film, který natočil v roce 1968 režisér Vojtěch Jasný. Legendární snímek vydržel v kinech jenom čtyři měsíce, poté byl více než dvacet let zavřený v trezoru. I tak jej vidělo více než 900 000 lidí. Obnovenou premiéru měl snímek až po listopadu 1989. Na Mezinárodním filmovém festivalu v roce 1969 v Cannes získal cenu za nejlepší režii, dále cenu Trilobit 1968 za režii a Trilobit 1968 za herecký výkon Vladimíru Menšíkovi. Tentýž herec byl v roce 1969 za svůj výkon oceněn Malým zlatým sluncem na FFM Trutnov a Výroční cenou Karel 69 časopisu Kino. Volným pokračováním filmu byl česko-americký Návrat ztraceného ráje. Vojtěch Jasný (1925) je česko-americký scenárista, režisér, fotograf a vysokoškolský pedagog. Natočil 61 filmů. Z období před odchodem do exilu v roce 1970 patří k jeho nejznámějším filmy Zářijové noci, Přežil jsem svou smrt, Touha či Až přijde kocour. |
