Místo zahraniční štace si vybral ligovou Zbrojovku a po zkušeném exreprezentantovi se stal druhou zvučnou brněnskou posilou.
„Trenér Habanec mě chtěl, zároveň mám rád rychlé jednání. A z Vysočiny to mám do Brna kousek,“ vysvětluje 31letý Štohanzl, jenž se k týmu připojil na začátku kondičního kempu v Uherském Brodě.
Od pondělka ofenzivní záložník, jenž kopal za Slavii, Mladou Boleslav, Bohemku či Teplice, hltá v novém týmu vydatné třífázové tréninky, rozkoukává se v novém prostředí a poznává nové parťáky.
„Ale moc na to není síla,“ prohodí Štohanzl. „Občas zajdeme na kafe, ale spíš všichni preferujeme důkladný odpočinek, jinak by se to asi nedalo moc zvládat,“ dodává středopolař, jenž se nějakou dobu chystal s výběrem hráčů hledajících si angažmá.
To je v českém fotbale poměrně novinka. Jak se vůbec v takovém týmu trénuje?
Když to srovnám, je to jako normální ligová příprava. Hrozně mile mě to překvapilo a doporučil bych to asi každému hráči, co nemá angažmá nebo něco shání. Je to varianta, jak se udržovat. A panuje tam super atmosféra.
Vážně se nikdo z hráčů kvůli nejisté budoucnosti nestresoval?
Nikdo takový tam nebyl. (usměje se) Kdyby byl člověk vystresovaný, bylo by to ještě horší. Byla tam sranda, ale na hřišti s trenérem už tak velká samozřejmě nebyla.
Po kempu se objevila informace, že míříte do Polska.
Byl jsem na zkoušce v Gorniku Leczna. Ale nedopadlo to. Měl jsem nabídku i do nižší polské soutěže, smlouvu bych tam dostal na tři roky. Jelikož nemám manažera, poohlížel jsem se v podstatě po celém světě. Ale čekat na poslední chvíli, jestli něco dopadne, nebo ne, by nebyla nejšťastnější varianta. Když se ozvalo Brno, bylo pro mě důležité, že mě chtěl trenér, a věřím, že nějakým způsobem týmu pomůžu.
Nemáte manažera? To je u profesionálních fotbalistů docela nezvyk.
Ani jsem ho nepotřeboval. Po celou kariéru jsem v podstatě manažera měl, ale pokud jsou hráči schopní, dokážou si smlouvu vybavit sami. Výhodou manažerů je, že mají kontakty, můžou vás někam procpat. Ale nechtěl jsem, aby mě někdo někam cpal, nechtěl jsem být na někom závislý. Kdybych chtěl podepsat jinou nabídku, musel bych volat manažerovi a ptát se, jestli to můžu vůbec udělat. Připadalo by mi to, jako kdybych byl nesvéprávný. A roli hrají i jiné záležitosti, manažeři kolikrát nehájí vaše práva, snaží se vycházet s kluby a trošku zapomínají, že zastupují hráče, a ne kluby.
Nevadilo vám, že jste bez manažera měl se sháněním angažmá víc starostí?
Jasně že měl. Aspoň jsem ale hned věděl, na čem jsem. Není to tak, že mi někdo bude něco říkat a potom se dozvím, že je to jinak. Když si to řeším sám, je to v tomhle směru jednodušší. Dozvím se, co potřebuju vědět. Složitější je to v tom, že člověk musí všechno objíždět a často volat. Ale jsem takový, že si to radši udělám sám, než abych se spoléhal na někoho jiného.
Zpátky k fotbalu. Vaše poslední dvě ligová angažmá v Mladé Boleslavi a pražské Slavii měla nestandardní konec...
V Boleslavi jsem chtěl skončit, po čtyřech letech jsem tam už nechtěl být. Bohužel se zachovali tak, jak se zachovali (Štohanzl se o vyřazení z týmu dozvěděl z papírku, který byl vyvěšený v kabině.). Po těch letech mě to mrzelo, ale už je to minulost. A ve Slavii v tom bylo trošku smůly.
Jak to?
Na podzim mě hrozně chtěli. Proti Boleslavi jsem ale nemohl hrát, tak jsem si šel zahrát třetí ligu za Žižkov, abych se udržel v kondici. V deváté minutě mě ale sestřelil nějaký blázen. Bez balonu, na stojnou nohu, na kotník a málem mi zlomil nohu. Pak to bylo složité, táhlo se to se mnou. Noví majitelé přes zimu koupili spoustu hráčů a mně nezbývalo než to akceptovat.
Klub vám navíc v dubnu oznámil, že jste neperspektivní, a přeřadil vás do juniorky. Neotřese to s hráčovou psychikou?
Jedna věc je, co vám řeknou, ale důvody můžou a mohly být jiné. Co se napíše v novinách, je strašně silné. Každý si řekne, že to bylo takhle. Ale jak to bylo ve skutečnosti, ví jen pár lidí. Myslím ale, že jsem se s klubem rozešel v dobrém.
Brněnský kouč Habanec o vás prohlásil, že jste využitelný na více postech v záloze. Kde vám to vyhovuje nejvíce?
Nejlépe se mi hraje ve středu zálohy, člověk je hodně u balonu. Když je na kraji, je závislý na tom, jestli mu střeďák nebo bek dá balon. Poslední rok v Boleslavi jsem hrál na kraji, v Indii jsem hrál defenzivního záložníka, to stejné bylo i za Karla Jarolíma.
Asi se vám zamlouvá trenérova vize hrát atraktivnější fotbal s převahou v držení míče.
Určitě. Je lepší hrát po zemi a kombinovat než jenom koukat, jak to přes zálohu lítá z obrany do útoku. Uvidíme, jak nám to půjde a jak nám to bude sedět.
Mimochodem, plánujete si v Brně najít bydlení?
Jsem z Vysočiny, z Polné u Jihlavy. Mám to do Brna kousek a asi bych se v něm chtěl usadit, koupit si byt a být tu dlouhodoběji.
