„Byl to výborný výkon. Měla jsem velkou radost,“ hodnotila Novotná nedělní výhru mladých Češek nad světovými jedničkami ve čtyřhře.
Působila uvolněně. Konstatovala, že tolik deště v Paříži nepamatuje. A vyhlížela vlastní zápasy i středeční souboj své svěřenkyně ve čtyřhře s krajankami Andreou Hlaváčkovou a Lucií Hradeckou.
„To bude zase úplně jiný zápas,“ předpokládala někdejší wimbledonská vítězka.
Proč?
Bára má proti Hlaváčkové a Hradecké pozitivní bilanci. Do zápasu půjde s tím, že ví, jak na ně a může vyhrát. Byla bych ráda, kdyby obě s Katkou hrály tak útočný a agresivní tenis jako v neděli. A šly do toho s tím, že nemají co ztratit. Dostat se na grandslamu v tomto věku a v této konkurenci do osmičky je obrovský úspěch. Mají obrovskou šanci a já jen doufám, že budou hrát dobrý tenis. To je vždycky moje přání.
Jak jste prožívala jejich výhru nad světovými jedničkami?
Bylo vidět, že obě holky hrály v dobré pohodě, v dobré formě. Mluvila jsem o tom s Martinou Navrátilovou, i ona říkala, jak se krásně doplňovaly. Jedna hrála zezadu, druhá aktivně na síti. Mladá generace jde dopředu a je vidět, že věci, na kterých jsme pracovaly, se konečně zúročily.
Překvapila vás suverenita, s jakou osmifinále zvládly?
Překvapila i nepřekvapila. Mě už v ženském tenisu nic nepřekvapuje. Tam je v dnešní době někdy jednodušší porazit top hráčky než nějaké kvalifikantky. Holky využily situace: hrálo se pozdě večer, bylo hodně mokro, míče tolik nelétaly. Mirzaová je normálně obrovská ranařka, ani Hingisové podmínky tolik nesedly. Bylo to na jedničce, nebylo tolik lidí, den už končil... To, že takhle dobře hrály, mě nepřekvapilo. Vím, že spolu mají historii v juniorkách. Na to, aby se jim to takhle sešlo na grandslamu proti nejlepšímu deblovému týmu, čekáte vždycky.
V čem je jejich kouzlo?
Mají za sebou juniorskou kariéru. Znají se, rozumí si, dobře se doplňují. Na nějakou dobu šly každá svoji cestou. Což je normální. Přechod z juniorky do ženského tenisu zvládá každý jinak, volí jiné turnaje... Trochu se rozešly. Teď jedna měla hrát s jednou hráčkou, druhá s druhou. Nějak se to nesešlo, Bára tady snad ani debla hrát nechtěla, chtěla jet na turnaj WTA do Chorvatska, aby se soustředila na singlový žebříček. Chtěla ho vylepšit, aby mohla hrát turnaje WTA a ne ITF. Ale shoda náhod je dala dohromady. Říkaly si, že každé kolo bude bonus. A vidíte, jak to je. Nikdy nevíte, jak se sejdou.
Čím se tak dobře doplňují?
Bára je silná zezadu, má výborné returny, hodně razance. Katka je hrozně pohyblivá, aktivní na síti. Nemá strach. V neděli byla někdy tolikrát blízko u sítě - a ne že by Mirzaová nedávala rány. Dobře se doplňovaly a hra jim sedla.
Povzbudí je to do dvouhry?
Debl vždycky dodá sebevědomí, jistotu. Vyzkoušíte si herní variace. S prize money to na grandslamu taky není špatné, to dodá hodně jistoty. Bára je možná jednou z těch hráček, která bude bude mít víc úspěchů ze začátku v deblu. A v singlu do toho časem doroste. To se potvrzuje. Během jedné sezony se hned umístila v první padesátce deblového žebříčku, což je super.
Čím to je?
Je to takový typ hráčky. Není taková individualistka. Má ráda kontakt, ví, že na tom kurtu není sama. A když najde správnou deblovou partnerku, se kterou se dobře doplňuje, tak jde jejich hra hrozně nahoru. V singlu na to ještě někdy nemá správné sebevědomí, správnou aroganci. Do toho časem doroste. To je jen otázka času. Ale to, že bude dobrá deblistka, jsem věděla vždycky.
V singlovém žebříčku však Krejčíková stoupá pozvolna, zatím je na 179. místě. Chce to hodně trpělivosti?
Určitě. Samozřejmě si někdy říkáte, že by bylo velice jednoduché si vzít holku z první dvacítky, hned být na grandslamech a podobně. Ale někdy je to taková správná výzva. Vezmete si někoho, kdo byl třeba 370. na světě, a nějakým způsobem si ho vypěstujete a dotáhnete, kam chcete. Ale vyžaduje to obrovskou trpělivost a je to hrozně náročné z hlediska cestování na menší turnaje.
