Už dříve premiér uvedl, že jeho strana bude prosazovat růst minimální mzdy aspoň na 11 tisíc korun. Odboráři požadují přidání o 1600 korun, podle zaměstnavatelů je reálný růst o 600 či 700 korun.
„Měli jsme tu vlády, které se chlubily tím, že nezvyšovaly minimální mzdu ani o korunu. Prohlubovala se propast mezi tím, co měli lidé na sociálních dávkách, a ti, kteří přijali nejhůř placenou práci,“ uvedl Sobotka. Řekl, že ministerstvo práce už od ledna pracuje na návrhu na růst minimální mzdy na hranici jedenácti tisíc korun.
Koalice se zatím na částce nedohodla. Sobotka uvedl, že se bude snažit vládní partnery přesvědčit. „Nemůžeme se ve vládě přehlasovávat,“ dodal premiér.
Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení v roce 1991
Podle odborů musí nejnižší výdělek přesahovat sociální dávky i hranici chudoby. „Stačilo by, kdyby vláda zvážila takové navýšení, které se rovná tomu, co si dala do programového prohlášení, tedy čtyřicet procent průměrné mzdy,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvedat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosáhla 28 152 korun, dvěma pětinám tak odpovídá 11 261 korun.
Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaký bude růst a náklady. Podle Svazu průmyslu a dopravy by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.
Může se hoditNa jobDNES.cz naleznete každý den nové pracovní nabídky. |
O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům, podle šéfa svazu Jaroslava Hanáka tlak na základní službu pak zmenšuje pohyblivou motivační část.
„Předseda vlády evidentně řeší politiku. A vyjádření předsedy odborů, v němž požaduje navýšení minimální mzdy o patnáct procent, je nezodpovědné,“ uvedl Hanák. „Firmy zvyšují mzdy podle svých možností, neodmítáme tedy nárůst mezd ani minimální mzdy. To, co odmítáme, je skokové navyšování. Firmy pro své podnikání potřebují předvídatelnost a postupný nárůst,“ doplnil.
Podle analýzy, kterou si nechala loni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.
