„Od podnikatelů opakovaně slyšíme, že nejvíc je dusí byrokracie a neujasněné a neprůhledné legislativní prostředí. Někdy už nestíhají vnímat, co všechno musí splnit, a považují to za brzdu rychlejšího růstu,“ říká Dlouhý.
A tvrdí, že s kolegy našli řešení. Už příští rok by komora chtěla na internetu spustit podnikatelský elektronický servis, který dosud nemá v Česku obdoby. „Chceme, aby se každý podnikatel na jedno kliknutí orientoval ve všech svých povinnostech, aby věděl, jaké mu hrozí sankce, když je nesplní,“ říká Dlouhý.
Vladimír Dlouhý (62)Je prezident Hospodářské komory ČR. Patří ke klíčovým postavám české politické scény 90. let i ekonomické transformace. V Klausově vládě zastával funkci ministra průmyslu a obchodu. Po odchodu z politiky působil v soukromé sféře – dosud pracuje jako poradce nadnárodní banky Goldman Sachs. Neúspěšně kandidoval v první přímé volbě českého prezidenta. Do čela komory byl zvolen v květnu 2014. |
Jak bude systém, který hospodářská komora navrhuje, fungovat v praxi?
Představte si webové stránky, které si po zaregistrování stáhnou o konkrétním podnikateli základní informace z databáze živnostenských úřadů. Pak to bude fungovat jako chytrý kalendář. Každému podnikateli to podle jeho profilu s časovým předstihem připomene jeho povinnosti. A označí, jestli je splnil, či nesplnil. Případně jaké mu v případě nesplnění hrozí sankce. Navíc mu to umožní stáhnout formuláře. Tam, kde to bude možné, už předvyplněné.
Bude služba zpoplatněná?
Hospodářská komora systém softwarově vymyslí, sestaví a následně bude provozovat. Počítáme s tím, že zanedbatelný roční poplatek se bude odvíjet od velikosti firmy. Projekt bude mít nějaké náklady. Ale v poplatku vidíme i příspěvek k dlouhodobému zajištění financování komory, která nemá povinné členství. Dosud žije z členských příspěvků a ze sponzorských darů, případně z účasti na různých projektech.
Teď se zavádí elektronická evidence tržeb a hodně podnikatelů tvrdí, že jim přinese velké náklady. Nemyslíte si, že poplatek by mohl odradit podnikatele od využívání systému?
Zvolíme spíše symbolické částky, u malých živnostníků do tisícovky ročně. Zatím to děláme za peníze komory, ale nevylučujeme, že by na to mohly přispět i některé finanční instituce. Mohlo by to být zajímavé pro některé telekomunikační nebo IT firmy.
A bude registrace v systému pro všechny podnikatele povinná?
Nebude. Chceme službu nabídnout všem podnikům. Ty největší ji nejspíš nebudou potřebovat, mají vlastní týmy, které všechno sledují. Povinné to nebude ani pro malé a střední podnikatele, ale myslíme si, že jim poplatek bude stát za to, aby se v systému zaregistrovali. Pokud budou dělat to, co jim systém řekne, pak už jen jejich vlastní lenost bude znamenat, že budou za nesplnění nějaké povinnosti potrestáni.
Měla by vůči tomu systému nějaké povinnosti i státní správa?
Povinností pro administrativu by bylo vkládat do systému jednotlivé zákony a všechny důsledky vyplývající z novelizací či ze změn podzákonných norem a dalších předpisů. Chtěli bychom prosadit, aby stát nemohl potrestat podnikatele za to, když nesplní, co tam nebude uvedeno. Byť by to třeba bylo v zákonech. Řešíme teď s právníky, jestli je něco takového možné, protože obecně panuje představa, že neznalost zákona neomlouvá. Každopádně to bude vyžadovat zcela nový zákon.
A jak jste s přípravou daleko?
Už máme demoverzi, jak budou stránky vypadat. A také paragrafové znění zákona. Oslovujeme představitele napříč politickým spektrem, chceme, aby se s tím ztotožnily všechny parlamentní strany. Chceme jít cestou poslanecké iniciativy, ideální by bylo, kdyby zákon schválila ještě současná Sněmovna. A pokud by se našla politická shoda, tak by to mohlo projít poměrně rychle.
Kdy tedy počítáte s tím, že systém pro podnikatele spustíte?
Musíme počkat, než bude schválen příslušný zákon. Pokud se záměr politickým stranám zalíbí, začneme na tom pracovat, leccos už je udělané teď. Když by to příští rok na jaře schválil parlament, můžeme přes léto spustit zkušební provoz, testovat případné nedostatky. A kdyby se systém do konce roku 2017 rozběhl s prvními tisícovkami registrovaných podnikatelů, bylo by to perfektní. Je to běh na dlouhou trať, na několik let.
A jak se k tomu vlastně oslovení politici postavili?
Všichni, se kterými jsme už mluvili, se k té myšlence přihlásili, považují ji za dobrou. Zatím nás podpořil premiér i ministři Bělobrádek a Mládek. Zjišťují si však mezi svými lidmi, zda je vše schůdné a realizovatelné, aby nešlo o bublinu, která praskne. Kdybychom cítili nějaký zásadní odpor nebo kdyby měl projekt narazit na nějaké kompetenční spory, proč to musí dělat hospodářská komora, jsem připraven trochu přitvrdit.
Mluvíte o tom, že vyhlídky české ekonomiky se postupně zhoršují. Máme alespoň na čem stavět, stojí česká ekonomika na zdravých základech?
Když říkám, že Česko je makroekonomicky stabilní, automaticky to neznamená, že jsou u nás dobré podmínky pro podnikání. Dobře to ukazují srovnání Světové banky. Česko v nich zaostává nejen za Slovenskem či Polskem, ale předběhla nás třeba i Arménie. Co se týče získání stavebního povolení, jsme ze 189 zemí až na 127. místě, z hlediska zahájení podnikaní jsme na 93. místě. Nebo vymahatelnost práva, 72. místo. Přestože srovnání mohou mít omezenou vypovídací schopnost, nedělají o Česku dobrý obrázek. Pokud nebudeme odstraňovat úzká místa, nikdy nebude růst tak dobrý.
Co za ta úzká místa považujete?
Už loni jsme na sněmu hospodářské komory představili desatero, kde jsme ta hlavní popsali. Patří mezi ně třeba špatná infrastruktura či nedotažený vzdělávací systém. A pak je tu narůstající administrativa, byrokracie a zhoršování podmínek pro podnikatele, kam se dají zařadit i aktuální snahy vlády přitvrzovat na pracovním trhu. Dělají se změny, které jsou sice líbivé pro „lidi“, ale podnikatele zatěžují. A podle jejich stížností musím říct, že od loňska se podmínky ještě zhoršily. Úzká místa jsou v některých oblastech ještě užší.
O co jde konkrétně?
Jde například o navrhované změny zákoníku práce, zvyšování minimální mzdy či rušení karenční doby u nemocenské. V posledních týdnech – a to platí pro celou Evropu – mám pocit, že jsme se úplně zbláznili. Diskutuje se o tom, jestli nám šéf může volat v osm večer. Když jsem po škole nastoupil do práce, byl jsem poctěn, když mi šéf zavolal v osm večer. A že můj tehdejší šéf Valtr Komárek toho byl schopen. Zdá se, že vláda a odbory se takových věcí teď chopily. Možná to souvisí i s volbami v příštím roce, ale je to nebezpečné, takové věci podkopají naši konkurenceschopnost a výchovu k práci u mladé generace.
Může se hoditSháníte zaměstnání? Navštivte portál jobDNES.cz a vyberte si z pestré nabídky volných pracovních míst a brigád. |
V čem to pro nás může být nebezpečné?
Některá politická seskupení v Evropě – u nás naštěstí zatím ne – přicházejí s myšlenkami na nepodmíněný příjem pro všechny od narození. Dokonce s myšlenkami, že normální je nepracovat. Může to souviset s přicházející robotizací, třeba se jednou zvedne produktivita tak, že skokově stoupne nezaměstnanost. Jednou to třeba změní paradigma, které tu máme od průmyslové revoluce, tedy že ráno vstaneme a jdeme do práce. Ale tak daleko ještě nejsme, naopak nás ohrožují dravé společnosti z jiných částí světa.
A co hlasy, které požadují zkrácení pracovní doby na pět šest hodin denně?
Když bude produktivita taková, že bude stačit šest hodin, tak proč ne. I některé české továrny dokonce už jednou na čtyři směny po šesti hodinách. Už dávno se nepracuje 12 hodin a neexistuje dětská práce jako v raném kapitalismu, protože se hodně vylepšila produktivita. Tahle historie, a koneckonců i nedávná globální finanční krize, nám ukázala, že musí existovat určité regulativy kapitalismu. Ale ty snahy, které vidíme teď, to už není regulativ kapitalismu. To je zničení kapitalistického podnikatelského étosu, který bychom naopak měli pěstovat.
Jak se tohle ničení projevuje?
Hlavně v tom, že si část mladé generace začíná myslet, že už není třeba tvrdě pracovat, že už není třeba ráno vstát a jít do práce. Pro další generaci našich vnuků to už bude normální, nebudou mít v sobě ten „drajv“. Neútočím tím na ministryni práce Michaelu Marksovou jako nositelku novely zákoníku práce, ale na celkové ovzduší, v němž se pohybujeme. Nemám nyní bohužel moc styčných ploch s Václavem Klausem, ale plně s ním souhlasím v tom, že Evropa chce vytvořit „nového člověka“, což je pro nás velmi nebezpečné.
Kde se vzala touha vytvořit nového člověka?
Vyvěrá z pýchy myšlenkových intelektuálních elit, především v západní Evropě. Překroutily naprosto legitimní snahu poválečné generace zabezpečit budoucí hospodářský růst tak, aby velké krize nedopadly na obyvatelstvo tak katastrofálně jako Velká deprese. Začalo to příliš štědrým sociálním systémem. A pokračuje snahou vytvořit člověka, který už nebude muset tolik pracovat, na kterého si nebude moci vyskočit šéf. Jenže to nakonec může dopadnout tak, že „nový člověk“ už nebude umět čelit konkurenci z jiných částí světa, protože bude příliš rozmazlený.
