Loni vás o start připravilo onemocnění. Jaký tedy byl nyní při tréninku návrat na neforemné kostky Paříž - Roubaix?
Ve čtvrtek jsme si s týmem projeli pár úseků. Mám jiné kolo, než na jakém jsem tady startoval naposledy. Předloni jsem měl ještě značku Fuji, loni jsem chyběl a letos pojedu na kole Argon 18, které je udělané speciálně na kočičí hlavy, takže by snad mělo být lepší. Uvidíme. Pocitově bych řekl, že je daleko příjemnější a lepší na kostky, zato je trochu pomalejší na rovném asfaltu. Ale to k tomu asi patří.
Takže už jste po tréninku na pavé neměl tak protřesené tělo jako dřív?
Řekl bych, že to bylo lepší. Ale samozřejmě trénink je trénink a závod něco jiného. To se pozná až v neděli.
Jste historicky jedním z nejzkušenějších Čechů na Roubaix. Připadáte si, že ten závod už znáte?
Těžko říct. Při prvním startu na Roubaix jsem se snažil všechny ty úseky si do budoucna zapamatovat, ale ono jich je taková spousta (celkem v jednotlivých ročnících 25 až 27 - pozn. red.), že nemáte moc šanci pamatovat si, jak jdou po sobě - i když při vjezdu do každého úseku už zhruba tušíte, nakolik bude těžký. Každopádně všichni pro jistotu vozí na řidítkách rozpis, aby věděli, kdy který úsek přijde na řadu.
Ovšem legendární Arenberg je pochopitelně nezapomenutelný...
Ten rozhodně. Co jsme si ho teď projížděli, tak jsem říkal, že Arenberg by neměl mít jen těch maximálně možných pět hvězdiček obtížnosti, ale ještě o jednu hvězdičku oproti všem ostatním úsekům navíc.
Bylo zatím sucho?
Bylo. Možná sem tam nějaká přeháňka někde na trati spadla, ale pokud se počasí nějak výrazně nepokazí, mělo by se závodit relativně za sucha. Maximálně se někde objeví nějaká kaluž nebo menší bahno.
Do itineráře se po čtyřech letech vrátil i úsek v Hameau du Buat (na 127. km), který je na rozdíl od všech ostatních specifický svým stoupáním.
Ten jsme si hned na začátku tréninku projížděli. Je to sice jen mírné stoupání, ale přece jen po těch kočičích hlavách dá i takové stoupání relativně zabrat.
Jaký bude v závodě váš cíl?
Uvidím na poradě před závodem, zda dostanu za úkol odjet. Pro tým bude důležité, aby byl někdo v úniku. A potom je druhým našim cílem, aby někdo zkusil dojet v prvních dvaceti, nebo třeba i deseti, kdyby se nám zadařilo.
Neměl byste být lídrem Bory?
Nevím. Tím, že jsem v týmu jedním z těch lepších na odjíždění, bude asi mým úkolem pokusit se dostat do úniku. Ale to je zatím jen můj odhad.
Jak jste spokojený s dosavadní sezonou? V časovce jste se zpočátku hledal, naposledy už ale 11. místo v časovce na Třech dnech v De Panne naznačovalo zlepšení. Upravovali jste posed?
Posed ne, ale na kole se trochu změnilo něco jiného.
Takže si ještě zvykáte? Oč šlo?
No... to bych si radši nechal pro sebe.
Jinak tedy máte ze sezony jaký pocit?
Mám program takový, že není ani klasikářský, ani etapový. Začínal jsem dvěma závody na Mallorce, pak jsem jel Algarve a po něm jsem na týden onemocněl. Když jsem vyrazil do Tirrena, nebylo to tam kvůli tomu výpadku ideální. Na San Remo jsem už přijel dobře připravený a byl opět v úniku, což bylo dobré. Jenže pak následovalo De Panne, kde jsem ve třech dnech dvakrát lehnul.
Na kostkách?
Ani ne. Ale ten závod vede celý po takových úzkých silnicích a tlačí se to tam všude možně. Jednou mě bohužel sundal i týmový spolujezdec. No, nedá se nic dělat. A teď tedy je po Flandrech na řadě Roubaix.
Další příprava už bude směřovaná k Tour, kam Bora opět obdržela divokou kartu?
Po Roubaix by už další závody měly být etapové, což by mi mělo trochu víc svědčit. Měl bych jet Kolem Ázerbajdžánu, po něm bylo v plánu Bavorsko, ale to zrušili, tak asi najdeme něco jiného. Potom Dauphiné... a pak uvidíme.
A pak ta Tour, ne? Neříkejte, že by tým s vámi do Francie nepočítal.
To nikdy nemůžete vědět stoprocentně, jestli Tour pojedete, nebo ne.
Ale vaše forma by měla postupně směrem k ní narůstat, ne?
Doufám, že ano. Snažím se, abych to právě takhle měl postavené.
