V centru města jste mohli narazit na pár chlapíků v dresech Juventusu nebo AC Milán, ale v bleděmodrém tričku Lazia nikde nikdo. Víc byli vidět sparťanští fandové, kteří si ve slunečném odpoledni prohlíželi římské památky.
V dresech a se šálami se fotili u slavné fontány Di Trevi, před Koloseem nebo u Španělských schodů, pak vyráželi za občerstvením do místních kavárniček a hospůdek. „Mně fotbal nezajímá, ale díky nim vím, že se hraje. Bylo jich tu asi dvacet,“ líčí majitel jednoho z barů.
Poznávání pamětihodností bylo pro sparťany zábavnou „předehrou“ před večerním utkáním na Olympijském stadionu, který mezi památky vlastně také patří: vždyť ho diktátor Benito Mussolini nechal postavit už v roce 1928. Od té doby několikrát prošel rekonstrukcí a zmizela z něj třeba atletická dráha, přesto nepůsobí příliš útulně.
„Tenhle stadion už je passé, nejlepší by bylo ho zbourat,“ usmíval se kuchař Emanuele Ridi, který Spartu do Říma letěl podpořit.
Večer se ukáže, jak budou sparťané na sedmdesátitisícové monstrum vzpomínat.
