„Opravdu si nemyslím, že by jí tato látka pomáhala proti diabetes (cukrovce). Víte, pokud má někdo potíže s diabetes, je mu spíš lékařem doporučeno upravit stravování,“ řekl vedoucí Úseku osvěty a vzdělávání na ČAV.
„A pokud má problémy s nedostatkem hořčíku, měla brát magnesium. Z té její obhajoby je tak důvěryhodná jen informace, že jí látka pomáhala s problémy se srdečním tepem,“ doplnil Polák.
V čem podle vás meldonium zvyšuje výkonnost sportovce?
Meldonium má nejen pozitivní vliv na vytrvalostní výkon sportovce, urychluje rekonvalescenci, což mi sedí více k tenistům, tak pomáhá i k rychlosti a výbušnosti, což potvrzuje příklad pozitivních nálezů ruských krasobruslařů. Dále posiluje činnost srdečního svalu, tedy zrychluje krevní oběh a aktivuje funkce centrálního nervového systému.
Kdo je tedy podle vás na vině? Ona nebo její realizační tým?
Chyba to je jednoznačně její, každý sportovec si musí podle antidopingových pravidel hlídat, co užije. Zaráží mě však, že ji na to neupozornil její podpůrný tým. Očekávám, že taková sportovkyně má několik lidí, kteří se jí starají o antidopingová pravidla. Ale nejspíš to přehlédli a nebo podcenili.
Jaký je tedy běžný postup při zahrnutí nové látky mezi ty zakázané?
Šarapovová měla postupovat tak, že měla loni v září, kdy bylo zveřejněno, že meldonium bude zahrnuto mezi zakázané látky, požádat WADA (mezinárodní anidopingovou asociaci) o terapeutickou výjimku. Pak by jí našli jinou látku, která by její potíže například s diabetes (cukrovkou) mírnila.
Jak tedy probíhá vůbec zavedení látky mezi zakázané? Vždyť Šarapovová užívá látku už od roku 2006, takže většinu titulů získala s jeho „pomocí“...
Víte, souboj s dopingem je nikdy nekončící boj. Vznikají nové a nové láky, v nichž jsou nacházeny až zpětně látky, které zvyšují sportovcovu výkonnost. A kvůli tomu se neustále mění počet látek, které jsou WADA zahrnuty mezi zakázané. Všechny léky a podpůrné látky musejí projít dlouhým výzkumem a pak vznikne teprve rozhodnutí je zařadit na listinu zakázaných látek.
Jak lze tedy podle vás nahlížet na to, jestli sportovec podvádí, nebo ne, když je látka, kterou dlouhodobě užívá, později zapsána jako zakázaná?
To je všechno ton nekončící boj, protože tu vždy budou látky, které se někdo bude snažit využít a zneužít. Vždyť třeba kofein byl kdysi také zakázaný, teď už ale u lidí není, naopak se čím dál více vyskytují syntetické drogy. Takže se spolu s tím musí nutně vyvíjet i antidopingový tým, který látky zkoumá.
Po zavedení meldonia jako zakázané látky bylo zjištěno sedm pozitivních příkladu a všechny byly z postovětských zemí či severní Evropy. Je to podle vás náhoda?
To jistě není. Souvisí to jistě s tím, že se vyrábí v Lotyšsku. Pouštěl bych se ale do roviny spekulací, kdybych měl říct, jestli to je náhoda. Můžu vám uvést dva příklady. Před olympijskými hrami v Londýně doporučovalo ruské vedení atletům, aby si pomocí xenonu nechali uměle zvyšovat počet červených krvinek v těle. Jaký je ale rozdíl v tom, když podobně bylo nařizováno před 15 lety americkým atletům kolem Marion Jonesové, či cyklistům kolem Lance Armstronga, aby tehdy užívali čisté, to znamená nezjistitelné EPO. Podvádí se na celém světě, a proto bych nechtěl rozlišovat, že někdo podvádí míň a někdo víc.
