K čemu podle vás metoda placení odpadu podle skutečně produkovaného odpadu, nikoli paušálu, povede?
Jde hlavně o výrazné navýšení rizika vzniku černých skládek. Není to nová věc. Na většině míst, kde se to historicky zkoušelo, nemalá část obyvatel viděla možnost ušetření nákladů, pokud by v jejich popelnici nebylo tolik odpadu. Měli tak motivaci, aby odpad dávali jinam než do své sběrné nádoby. Velmi často do příkopů, do lesa, nebo do popelnice souseda. Myslím, že na podobné příklady z minulosti si vzpomene každý. Sám si také pamatuji na případy, kdy dokonce v příhraničních oblastech vozili občané sousedních států, kde se pokoušeli zavádět tento systém, odpady k nám do České republiky a ty se v pytlích válely v příkopech vedle cest. Po těchto zkušenostech se přistoupilo většinově k systému paušálů. Černých skládek rázem výrazně ubylo. Lidé již neměli motivaci odpady dávat jinam, než kam patří. A další věc: návrh MŽP vůbec neřeší, jak se bude vážit odpad na sídlištích, kde jsou společné kontejnery.
Kdo poctivě třídí odpad, zaplatí méně, navrhuje stát |
Poplatek za odpad není zrovna zásadní položkou v rozpočtech. Myslíte, že i úspora maximálně pár set stokorun ročně povede k tomu, že lidé budou raději zakládat černé skládky?
Toto bohužel není moje domněnka, to je fakt, který byl již mnohokrát vyzkoušen a bohužel ve velkém procentu případů to takto funguje. A ještě k těm několika stovkám dám příklad z roku 2012, kdy novelou zákona o místních poplatcích dostaly obce možnost navýšit poplatky z 500 Kč až na 1000 Kč. Drtivá většina z nich tohoto nevyužila, protože proto nebyl politický a sociální prostor v obcích. Ty obce, které šly cestou zdražení, zdražily max. cca na 650 Kč, tedy o 150 Kč. Tyto obce většinově nevybraly více do rozpočtu, ale naopak se jim zvýšilo procento nevýběru, a to citelně. A k tomu se jim dále zvýšily náklady na vymáhání nezaplacených poplatků. Proto některé obce po čase poplatky opět snížily. Lidé jsou skutečně poměrně citliví na cenu, kterou platí za odpady. Nevím čím to, ale je to tak.
Není přeci jen ale možné porovnávat 90. léta se současností v oblasti přístupu lidí k životnímu prostředí a třídění...
Máte pravdu, posun zde určitě je a je pozitivní. Ale nikoli ve věci ochoty platit více, nebo být do něčeho nucen, jinak zaplatím více. Pozitivní posun v české populaci je v tom, že lidé stále více a více třídí. Podstatné však je, že to dělají dobrovolně a funguje to. A to je opravdu velký rozdíl. Až lidi začne ministerstvo životního prostředí trestat, jak plánuje, může se to celkem rychle zhoršit.
Kolik obcí u nás přešlo na metodu, kdy lidé platí za odpad podle toho, jak třídí?
Jsou to jen desítky obcí z celkových cca 6200 obcí v ČR. Nejčastěji je pozitivně zmiňován Mikulov. Ale říkám, že oni jsou zatím tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. A na tento systém přešly tyto obce nikoli náhle, ale postupnou a nelehkou komunikací s občany. Lidé toto musí přijmout dobrovolně. Není dobré to stanovovat do zákona. Každá obec může zavést tento systém již dlouho a někde se jim to daří, ale v žádném případě ne díky zákonu a povinnostem. Zákonná povinnost v kombinaci s vysokým trestem může být skutečně velmi silný problém, který pokud rozbují, bude se dlouho dávat zpět do rozumného stavu. A vzniklé černé skládky budou opět platit obce.
Nový zákon navrhuje i výrazné zdražení skládkování. Jak se k němu stavíte?
To, co nyní prosazuje ministerstvo životního prostředí, je skutečně zvláštní. ČR má přeci již jako jeden z velmi mála států v EU dokonce uzákoněn i plošný zákaz skládkování k roku 2024, tedy o šest let dříve, než navrhuje Evropská unie. Ta říká, že za 14 let, v roce 2030, se má skládkování omezit na deset procent, nikoli zakázat. Ano, můžeme být přísnější než Brusel, ale alespoň to lidem uměle a zbytečně ještě nezdražujme. Odpady na skládky v ČR přeci nebudou moci, ať již bude poplatek jakýkoli, tak proč brát lidem v mezičase navíc ještě zbytečně další peníze z peněženek. Okolní, nám podobné státy, nejdou cestou represivní, cestou násobného zdražování, zákazů a trestů. Jdou spíše cestou motivační, která není založena na potřebě výběru dalších peněz od lidí. Chtějí odpady zejména třídit a recyklovat, což je levnější řešení, než například jeho spalování v nových spalovnách, které ministerstvo opakovaně zmiňuje. Ty jsou naopak řešením nejnákladnějším a náklady vždy platí občané.
Jak konkrétně motivují okolní státy, aby se více recyklovalo a třídilo?
Například v Polsku to bylo mírné zvýšení skládkovacího poplatku na hodnotu, kterou dlouhodobě doporučuje ČAOH, tedy 700-750 Kč. A to v kombinaci s degresí poplatku u odpadů vystupujících z třídících technologií, u odpadů méně využitelných, či nevyužitelných. Toto je velmi silně motivační prvek, kdy firmy v Polsku přestaly vozit odpady na skládky, neboť je to dražší (přes 700 Kč) a vozí je na třídění a zpracování. Na Slovensku našli jinou cestu, tam stanovili pravidlo, že obce, které zajistí třídění pěti a více složek komunálních odpadů , na ně se nebude vztahovat vyšší náklad poplatku na skládkování. A obce se začaly samozřejmě více soustředit na třídění. Dále si stanovili závazné recyklační cíle, které nově vyhlásila Evropské komise. MŽP je kupodivu do českého zákona dát nyní nechce. Proč? Navíc v Česku má být dokonce i poplatek za nevyužitelné odpady navýšen až na 1350 Kč, třikrát více, než v Polsku. Pro koho je to výhodné? Firmy pak samozřejmě nebudou mít motivaci odpady zpracovávat, budou je vozit do spaloven jako nijak neupravenou směs z černých popelnic. Třídění se prostě nevyplatí, díky umělému zdanění to bude moc drahé. Na recyklaci dokonce nyní přecházejí i státy, které dlouhodobě netřídily a vše spalovaly, jako například Dánsko. Myslím, že bychom měli také.
Máme u nás dostatečné zázemí pro recyklaci?
Řada kapacit v Česku je funkčních a provozovaných, mnoho nových projektů je připraveno. Pokud však bude zákon prosazen v aktuální navrhované podobě, zejména v oblasti ekonomických nástrojů, pak třídící a zpracovatelská zařízení vznikat v dostatečné míře nebudou. Ministerstvo totiž mimo jiné násobně navyšuje poplatek dokonce i u zbytkových a nevyužitelných odpadů. Tedy u odpadů, které vznikají právě při třídění a úpravě. Je to pro nás obtížně pochopitelné. Vypadá to, že Česko bude mít poplatek za nevyužitelné odpady prakticky nejvyšší v Evropě, což demotivuje od zpracování odpadů. Takový přístup je však neudržitelný, neboť i ČR bude muset již v roce 2025 splnit evropský cíl recyklace 60 % všech komunálních odpadů. Z evropského pohledu není možné do nekonečna s odpady nakládat jako s neupravenou směsí (skládky, spalovny).
Archiv: Reportáž z třídírny odpadů:
