Za zkázou stojí použití hlinitanového betonu při stavbě v roce 1932. Tyto betony byly od 30. let minulého století hojně využívány ve stavebnictví. Jenže způsobovaly řadu chemických reakcí, kvůli kterým použitý beton postupně ztrácel pevnost a železné prvky v konstrukcích rezivěly.
„Chování hlinitanových cementů bych přirovnal k řídnutí kostí u lidí. O nemoci nevíte a najednou se vám bez zjevné příčiny zlomí ruka nebo noha,“ vysvětlil statik Martin Šafařík, který v roce 2014 rozhodl o okamžité evakuaci a uzavření paláce.
Personál musel celou prodejnu narychlo opustit. Na několik měsíců se pak celý objekt proměnil v dům duchů. Obehnaný byl vysokým plotem, ve výlohách se ale prášilo na vystavené zboží, regály byly plné bot a kabelek.
Čekalo se na verdikt památkářů. Rozhodnutí sejmout z objektu památkovou ochranu se jim sice nelíbilo, ale kvůli bezpečnosti nemohli nic dělat. Dům totiž doslova přišel o svou nosnou kostru.
Na celý problém se přišlo víceméně náhodou, když dělníci opravovali prasklinu ve sklepě. Část zdiva se přitom zřítila. Zvrátit demolici se pokusil před koncem roku 2014 ještě tehdejší mariánskolázeňský starosta a architekt Vojtěch Franta, ale marně.
Jizva, kterou nelze přehlédnout
S likvidací se začalo koncem minulého roku. Z bývalé památky zůstala v Mariánských Lázních jen jizva, kterou nelze přehlédnout.
„Palác byl úžasně fotogenický a Hlavní třídu si bez něj vlastně už neumím pořádně představit. Největší strach mám z toho, že tam zůstane jen díra,“ řekl mariánskolázeňský fotograf David Kurc.
„Po demolici společnost Baťa pozemek nabídne k prodeji. Ráda by v Mariánských Lázních zůstala. Hledá k nájmu volné prostory o velikosti 300 metrů čtverečních v přízemí, aby mohla co nejdříve otevřít novou prodejnu. V Mariánských Lázních je takových ploch bohužel nedostatek,“ uvedla na konci loňského roku Hana Marcaníková ze společnosti Baťa.
Podobný problém jako v Mariánských Lázních je i s bývalým obchodním domem Hraničář v Chebu. I při jeho stavbě byla použita technologie hlinitanových betonů.
S podobnými budovami mají přitom odborníci špatné zkušenosti. V roce 1984 se v Uherském Hradišti zřítila výrobní hala postavená ze stejného materiálu. Při neštěstí tehdy zahynulo 18 lidí.
