Jakým hlavním projektům či výzkumům jste se v loňském roce věnovali?
V jarní části minulé sezony jsme prováděli poměrně rozsáhlý záchranný archeologický výzkum v místě plánované výstavby obchodní galerie Přerov, která nahradí budovu obchodního domu Prior z roku 1986. Plocha výzkumu se nacházela na bývalém historickém předměstí města Přerova zvaném Šířava, poprvé zmiňovaném v historických pramenech v roce 1371. Nesmírně zajímavé bylo pokračování průzkumu v suterénu kaple sv. Jiří na Horním náměstí v Přerově. Z dalších akcí, které přinesly zajímavé archeologické výsledky, bych jmenoval průzkum barokní kaple sv. Panny Marie v Dobrčicích, výzkumy v historickém centru Lipníka nad Bečvou, dohled při výstavbě sportovního areálu u ZŠ v Kelči. Dokončili jsme také výzkum sídliště ze starší doby železné v místě stavby rodinného domu v Tučíně. Mimo Olomoucký kraj jsme dokončovali archeologický dohled v místě nejvýznamnějšího poutního místa na Moravě, kterým je areál bývalého cisterciáckého kláštera Velehrad.
Podařily se vám během roku i nějaké hodně zajímavé objevy?
Za velmi důležitý objev lze označit odkryv části dosud největšího popelnicového pohřebiště z pozdní doby bronzové na území města Přerova. Narazili jsme na zhruba třicet hrobů s urnami, do kterých se vkládal popel nebožtíka z pohřebních hranic, včetně drobných bronzových milodarů, což byly většinou žárem deformované šperky. U každé urny byla i celá série drobných keramických nádobek, misek, koflíků, chřestítek a dalších předmětů. Pro Přerovany to bylo velmi zajímavé, protože celé pohřebiště se nacházelo pouhý metr od úrovně chodníku, a mohli tak pozorovat odhalení nálezu na vlastní oči.
Někde poblíž pohřebiště by se ale mělo logicky nacházet i sídlo tehdejších obyvatel. Je to tak?
Ano, podařilo se nám to i potvrdit. Poblíž křižovatky Čechovy ulice a Šířavy se nám podařilo najít stopy sídliště z mladší a pozdní doby bronzové, tedy z období 1300 až 1000 let před naším letopočtem. Zachytili jsme zde také známky intenzivního osídlení z doby raného a vrcholného středověku, kdy se v tomto prostoru nacházelo nejstarší a nejrozsáhlejší předměstí Přerova - Šířava, která je poprvé zmiňována v historických pramenech z roku 1371.
Skoro se zdá, že v místě každé větší plánované stavby v centru Přerova se při archeologickém výzkumu podaří nějaký hodně zajímavý nález. Čím to je?
Historické jádro Přerova patří vedle Olomouce k nejvýznamnějším místům v rámci celého kraje. Prakticky kdekoliv se v centru města „kopne“ do země, je třeba zajistit záchranný archeologický průzkum. Jinak bychom přišli o nesmírně cenné informace, které díky těmto výzkumům získáváme. A to se netýká pouze Přerova, ale i jeho místních částí, zejména Předmostí, které je známo svými objevy z dob lovců mamutů. Dokonce i zde, i když se to na první pohled nemusí náhodnému návštěvníkovi zdát, lze mezi panelovou zástavbou z 80. let 20. století při důkladném provádění záchranného archeologického výzkumu při stavebních úpravách narazit na neporušené archeologické situace. V místě plánovaného úseku dálnice D1 mezi Předmostím a Dluhonicemi se například nachází rozsáhlé polykulturní sídliště, kde jsem prováděl povrchový průzkum od roku 1993. Právě tato lokalita má podle mne velký archeologický potenciál, což snad prokáže plánovaný výzkum v místě stavby dálnice.
Přerovské nálezy archeologů |
Na konci roku proběhla médii i zpráva o nálezu takzvaného Lipnického idolu...
Jedná se o torzo sedm tisíc let staré figurky z pálené hlíny, kterou jsme objevili na konci listopadu u Lipníku nad Bečvou. Zajímavé je, že ležela prakticky na povrchu pole, tudíž je zázrak, že se zachovala v tak celistvé podobě. Její jedinečnost spočívá v tom, že z území Česka máme z období existence kultury s lineární keramikou, s níž jej spojujeme, pouze zlomky, nikdy ne tak celistvý kousek. Nález lze spojit s osídlením prvních zemědělců, kteří hojně zakládali své osady na počátku neolitu, tedy v době 5500 až 4900 let před naším letopočtem, v prostoru Bečevské části Moravské brány. Svým tvarem se vzdáleně podobá některým keramickým idolům kultury Vinča, kterou byla v období neolitu osídlena oblast dnešní jihovýchodní Evropy. Náš Lipenský idol se ovšem váže ke kultuře s lineární keramikou.
Zkoumali jste také podzemí kaple svatého Jiří na Horním náměstí v Přerově. Co přineslo bádání v této lokalitě?
Měli jsme možnost podívat se do suterénního prostoru pod kaplí, který vznikl v roce 1936 v rámci průzkumu vedeného páterem Aloisem Čápem, který zde odkryl zajímavé stavební konstrukce a jednotlivé hrobky, které se pod povrchem nacházely. Prozkoumali jsme zdivo kaple, abychom zjistili její stáří. Mezi širokou veřejností se často traduje, že stavba spadá někdy do období vrcholného středověku, tedy někdy do 13. století, naše poznatky ale spíše potvrzují dřívější názory Jiřího Kohoutka, že jde o stavbu pozdější, někdy z pozdního středověku, zhruba z poslední čtvrtiny patnáctého století, kdy za vlády Pernštejnů docházelo v Přerově k mohutnému stavebnímu rozmachu. Nalezli jsme zde i drobný zlatý prsten, který pochází z jedné ze zrušených hrobek, které zde byly do třicátých let, do archeologického výzkumu Aloise Čápa. Obroučka prstenu je zdobená, je na něm vyryto osm písmen, buď jsou to počáteční písmena jmen snoubenců, pokud se jednalo o snubní prsten, nebo zkratka nějaké modlitby. To se nám ale nepodařilo dosud rozluštit.
Co plánujete na letošní rok?
V zimních měsících se zpracovává terénní dokumentace a ošetřují archeologické nálezů získané během výzkumů. Tak jako každý rok nás pak čekají běžné záchranné archeologické výzkumy realizované formou dohledu na menších i větších stavbách na Přerovsku. I nadále budeme pokračovat v dlouholetém povrchovém průzkumu krajiny Bečevské části Moravské brány doplněném o preventivní detektorový průzkum na ohrožených archeologických lokalitách. S kolegou Janem Mikulíkem se těšíme na realizaci terénní prezentace bratrského sboru a domu se školou, který se nám podařilo odkrýt v lokalitě Na Marku v Přerově v letech 2012 až 2013. Evropský rozměr této lokalitě dává spojení s osobností jednoho z největších evropských učenců nejen své doby, Jana Amose Komenského. V rámci udělování ceny Národního památkového ústavu „Patrimonium pro futuro“ za rok 2013 byl objev této archeologické nemovité památky navržen mezi největší objevy roku v České republice. V rámci přípravy zmíněné prezentace se pokusíme prostřednictvím nedestruktivních geofyzikálních metod lokalizovat věž zvonice, která stála opodál bratrského centra a kterou se nám při tehdejším výzkumu nepodařilo objevit.
