„Korál jsme našli u její krční páteře. Lze tedy předpokládat, že šlo o osobní předmět zemřelé pověšený na krku,“ říká archeolog Pavel Fojtík z brněnského Ústavu archeologické památkové péče.
Nálezy u Olšan na Prostějovsku
S kolegy u Olšan v minulých týdnech při další části záchranného výzkumu probádali 22 hrobů. Původ korálu Fojtík spojuje s dnešním indickým Kašmírem.
„Podobné korály z drahých kamenů jsou odrazem vysoké mobility tehdejších lidí, hmatatelným dokladem jejich obchodních kontaktů. Díky záznamům arabských kupců máme představu o jejich ceně. Početnější náhrdelník z podobných korálů měl tehdy cenu stáda dobytka,“ srovnává archeolog.
Olšanské raně středověké hroby však skrývaly unikát, jenž se na našem území pravděpodobně ještě nikdy nenašel. V jinak běžném řetízku z takzvaných esovitých záušnic (šperk Slovanů, nenosil se v uchu, ale např. na kožené čelence či vpletený do vlasů kolem uší – pozn. red.) byly vloženy i bronzové náušnice opletené drátky.
„Podobně jako u karneolového korálu mohou mít původ v dálkovém obchodu. Známe je ze Slovenska, Maďarska, Balkánu či Řecka. Zatím si ale ani já, ani kolega z univerzity nevybavujeme jejich publikovaný nález z českých zemí,“ dodal Fojtík.
Hroby jsou jen o 50 let starší než první zmínka o obci
Hroby mají význam i pro lidi z Olšan. První historická zmínka o obci pochází z roku 1141, pohřebiště je podle archeologů jen o zhruba 50 let starší. Fojtík je přesvědčený, že ostatky patří přímým předkům dnešních obyvatel. Nabízí se tak srovnání jejich vzorků DNA s DNA ze stovky let starých kostí.
„Dnešní moderní metody otevírají archeologii zcela nové možnosti, byla by veliká škoda ponechat je stranou. Klíčové ale bude, najít na takový výzkum finance,“ uzavírá archeolog.
