Je jaderných zbraní ve srovnání s obdobím studené války ve světě více, či méně?
Počet států s nukleárními zbraněmi se za posledních dvacet let snížil. Důvodem je, že Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko vrátily po pádu SSSR zbraně Rusku. Také Jižní Afrika přiznala někdy na začátku devadesátých let, že postavila nějaké jaderné zbraně a zničila je před politickým převratem. Od té doby nepřibyly žádné nové státy, které by postavily jaderné zbraně s výjimkou KLDR samozřejmě. Pokud se podíváte na počet států na konci studené války a dnes, tak to číslo šlo ve skutečnosti dolů.
Adam M. Scheinman Od roku 2013 je vyslancem Spojených států pro nešíření zbraní hromadného ničení. Dlouhodobě se zabývá otázkou mezinárodní bezpečnosti a nešířením jaderných zbraní. Dříve pracoval na americkém ministerstvu zahraničí či jako poradce v generálním štábu. Studoval na prestižní univerzitě Cornell a univerzitě George Washingtona. |
Čím si to vysvětlujete?
Myslím si, že je to kvůli silnému mezinárodnímu tlaku zabránit proliferaci (šíření jaderných zbraní - pozn. red.).
Řekl jste, že nové státy s jadernými zbraněmi nepřibývají. Můžeme si tím být jistí, když uvážíme fakt, že například Izrael držení jaderných zbraní nikdy nepřiznal?
Jsou státy, které držení jaderných zbraní přiznaly a státy, které jsou podezřelé z jejich držení nebo usilování o jejich držení už mnoho let. Jejich počty ale v obou případech zůstávají posledních patnáct let neměnné.
Kdo je v tomto ohledu pro USA největší hrozba?
Naše znepokojení nukleárními zbraněmi je celosvětové. Nerozlišujeme to. Nechceme vidět další šíření jaderných zbraní kdekoliv na světě, protože to by zvýšilo pravděpodobnost, že budou použité. Víme, že jakékoliv použití by bylo zničující. Je tedy klíčové, abychom zabránili vůbec té možnosti. To byl i důvod, proč přijel prezident Barack Obama v roce 2009 do Prahy, aby dohlédl na sestavení agendy, která by zmapovala veškeré světové možnosti proliferace a vyvarovala se budoucímu použití.
Jistě, to je světová agenda, ale můžete být konkrétní?
Jsme znepokojeni, že Rusko změnilo svou politiku. Nabídli jsme Moskvě, aby usiloval o snížení počtu nukleárních hlavic. Bohužel jsme nedostali souhlas a z toho máme obavy. Další znepokojující věcí je zvyšující se napětí v Jižní Asii mezi Indií a Pákistánem, kde se eskalují projevy násilí. Je důležité a přínosné pro celý svět, aby se tyto státy a další dohodly se Spojenými státy na smlouvě o netestování jaderných zbraní. Zároveň bychom chtěli, aby jejich vlády přistoupily i na novou dohodu, v níž by se zavázaly, že nebudou další materiál využitelný v jaderných zbraních vůbec vyrábět.
Špinavá bombaŠpinavá bomba je označení pro zbraň, způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou. Skládá se z nálože klasické trhaviny a radioaktivního materiálu – například vyhořelého paliva z jaderné elektrárny nebo radioaktivního materiálu z průmyslových a medicínských zářičů. Zdroj: Wikipedia |
Zmínil jste změnu politiky Ruska. S ohledem na vývoj v posledních měsících, například zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii (více čtěte zde), jsme svědky rostoucí bipolární tenze?
Je jasné, že Rusko nyní míří jiným směrem než například v roce 2009. Více lpí na vojenském řešení situací, kde si myslíme, že by se situace měla řešit diplomaticky. Neřekl bych ale, že tohle je nová éra studené války. Spolupracujeme velmi dobře. Společně se snažíme dohodnout o ničení chemických zbraní v Sýrii, Rusko bylo také silným partnerem při dohodě s Íránem (o jaderném programu - pozn. red.). Pomáhá dostat Islámský stát ze Sýrie. Rozhodně mezi námi existuje prostor pro budoucí dohody o jaderných zbraních, ale nyní se také zabýváme těmi, které Rusko porušilo.
Znáte přesněji výzbroj Islámského státu?
Vždy existuje hrozba, že teroristická skupina získá jaderné zbraně. Je to ovšem méně pravděpodobné, než že by se dostala k radioaktivnímu materiálu a mohla vyrobit to, čemu říkáme špinavá bomba. Přesně proto se snažíme spolupracovat se všemi státy na světě, abychom zabezpečili radioaktivní materiál, který by jim mohl padnout do rukou.
Abychom si to ujasnili, má Islámský stát nyní jaderné zbraně nebo materiál?
Islámský stát ani jiná teroristická skupina nyní nejspíš žádné jaderné zbraně nemá.
Jaderné velmociMezi státy, které přiznaly držení jaderných zbraní, patří kromě USA a Ruska ještě Čína, Francie a Velká Británie. U dalších států se o držení jaderných zbraní ví, ačkoliv to nikdy nepřiznaly. Jedná se o Izrael, Indii a Pákistán. Závažné podezření z vývoje jaderných zbraní padá na Severní Koreu a Írán. |
Na konferenci Prague Agenda 2015, kde jste vystoupil, se hodně řešila budoucnost jaderných zbraní a dohody o nešíření. Co jsou současné klíčové body pro posun ve vyjednávání o jaderném odzbrojení, které se vedou už desetiletí?
Diskuze o zastavení proliferace budou i v budoucnu. Naplánované jsou konference téměř na každý měsíc. Klíčové body jsou obnovení dialogu mezi Ruskem a USA o redukci nukleárních zbraní. Rusku jsme tyto debaty nabídli a doufáme, že s námi zasednou k jednacímu stolu. To je rozhodně první krok, protože USA a Rusko drží devadesát procent jaderných zbraní světa. Nejprve se musíme dohodnout my, abychom mohli o něco žádat další jaderné velmoci.
Současná situace ale také funguje pro ostaní státy jako odstrašující. Nebojíte se, že snižováním jaderného arzenálu USA a Ruska ohrozí světový poměr sil?
Většina států si pořídila jaderné zbraně z jiných důvodů, a to pro svou vlastní bezpečnost nebo aby tím vyřešila problémy v regionální sféře. Nemyslím si, že například Indii nebo Pákistán nějak ovlivnil při pořízení jaderných zbraní arzenál Ruska a USA. Bereme to jednoduše tak, že počet jaderných zbraní se má celosvětově snížit a aby k tomu došlo, je třeba začít jednat mezi USA a Ruskem.
Co je váš cíl?
Doufáme, že na konci bude svět lepším místem, pokud dokážeme uzavřít světový mít, a to bez jaderných zbraní. Chápeme však, že je to opravdu dlouhodobý proces.
