„Jsme hluboce znepokojeni výroky ruského vedení s ohledem na možné budoucí rozmístění jaderných zbraní a jejich nosičů na Krymu, což by bylo destabilizující,“ uvádí se ve společném prohlášení ministrů osmadvacítky ze středeční jednání v turecké Antalyi.
Znepokojivé jsou podle ministrů NATO a šéfa ukrajinské diplomacie Pavla Klimkina také plány Ruska na posílení vojenské přítomnosti v Černém moři.
Úplatky a útěky. Ukrajinci dělají vše pro to, aby nemuseli narukovat |
Napjaté vztahy s Ruskem a situace na Ukrajině byly hlavními tématy prvního dne dvoudenní schůzky. Šéfové diplomacie v prohlášení vyzvali Rusko, aby „zastavilo v pokračující trvalé destabilizaci východní Ukrajiny“ a k dodržování mezinárodního práva.
Naposledy zástupce ruského ministerstva zahraničí v březnu prohlásil, že Moskva má právo nasadit jaderné zbraně na Krymu, o plánech zatím ale neví.
Součástí jednání byla také informativní zpráva amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se v úterý v Soči setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem i prezidentem Vladimirem Putinem.
Aliance na sankcích zatím trvá
Moskva prý má zájem o uvolnění napětí na východě Ukrajiny. Otázkou však podle diplomatů zůstává, do jaké míry lze taková ujištění brát vážně. „Věříme, velmi, velmi silně, že prezident Putin, Rusko, separatisté, budou společně spolupracovat s ukrajinskou vládou, aby byly naplněny dohody z Minsku a učiněn pokrok,“ uvedl Kerry.
Porošenko mluví o pseudopříměříNa východě Ukrajiny vládne podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka "pseudopříměří". Řekl to ve středu v německé televizi ZDF při návštěvě Berlína, kde se setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle ní je prosazování dohod o klidu zbraní na východní Ukrajině "namáhavé". Porošenko také obvinil Moskvu, že posiluje svoji vojenskou přítomnost ve východních oblastech jeho země, kde proti ukrajinské armádě bojují proruští separatisté. I přes dohodnuté příměří přibývá podle Porošenka ruských vojáků zejména v oblasti přístavního města Mariupol. Obává se, že povstalci chtějí na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina vybojovat pozemní cestu na Krym, který Moskva anektovala loni na jaře. |
Podle českého ministra Lubomíra Zaorálka ruská strana deklaruje svůj zájem na nalezení cesty k uklidnění situace na Ukrajině, na naplňování Minských dohod jako závazku, kterému je připravena dostát. „Stále ovšem trvá to, že pokud na ruské straně nebude snaha situaci deeskalovat, nemůžeme mluvit o uvolňování sankcí,“ konstatoval šéf české diplomacie.
Jak upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, spojenci ale měli doposud možnost vidět jen stále častější porušování příměří a omezování pozorovatelů mise OBSE ze strany proruských separatistů.
„Důrazně odsuzujeme ruské agresivní akce. Vyzýváme Rusko, aby plně dodržovalo mezinárodní právo. Ruská zábor Krymu je nezákonný a nelegitimní a neuznáváme ho,“ prohlásil Stoltenberg.
Krátce před schůzkou ministrů obvinil Rusko, že dál soustřeďuje vojenské síly podél ukrajinské hranice a zásobuje proruské separatisty těžkými zbraněmi i vojáky. Což podle jeho slov může být signálem o případné nové ofenzívě.
Moskva přítomnost svých vojáků na východě Ukrajiny nebo dodávky těžké vojenské techniky popírá a naopak z porušování příměří obviňuje Kyjev.
