Je vidět zdaleka, protože je umístěno na patnáct metrů vysokém stožáru. Lidé ze širokého okolí mu říkají „větrák na Chlumu“. Pro obec se 150 obyvateli se stal dokonce jedním z prvků obecního znaku, který obec získala k příležitosti srazu rodáků v roce 2010.
„Zažádali jsme si tehdy o znak a větrák jsme na znaku samozřejmě chtěli mít, zná ho v okolí každý,“ konstatoval starosta Jiří Mašek.
Chlumské větrné čerpadlo je místní technickou památkou. Je tak trochu i mementem současnosti: připomíná totiž dobu, kdy zdejší lidé bojovali o kvalitní pitnou vodu. Ta v Chlumu v minulých staletích byla vzácností.
Až v roce 1910 se rozhodli chlumští zastupitelé pro řešení, které potom vyhovovalo až do poloviny osmdesátých let. V obci u odbočky na Číchov nechali vyhloubit sedm metrů hlubokou studnu.
O tři roky později studnu doplnili ještě kovovou konstrukcí s větrným čerpadlem, jež vodu čerpalo do rezervoáru v nejvyšším bodě obce, poblíž zdejšího kostela. „Stavbu provedla firma Antonín Kunc z Hranic na Moravě nákladem 2 400 korun,“ uvádí pamětní nápis na přízemním ohrazení konstrukce stožáru.
Čerpadlo po několika opravách a pádech větrného kola dosloužilo v roce 1971. Dne 7. května 1973 se pak začala psát nová kapitola boje o vodu: toho dne v Chlumu začal sloužit nový vodovod. Větrné čerpadlo už zůstalo pouze nefunkčním obecním symbolem a zdejší raritou.
Dominantu zprovoznili při letošním srazu rodáků
Až v roce 2008 se Chlumští rozhodli, že větrné kolo opět opraví a uvedou znovu do chodu. Nechali vyrobit repliku původního kola - zmenšenou v průměru o půl metru.
Kolo bylo osazeno na stožár, ještě téhož roku však muselo být sneseno dolů. Výrobce repliky totiž nezvolil vhodný materiál a kolo neumělo vzdorovat poryvům větru. Potom chlumská dominanta několik let odpočívala rozebraná pod střechou.
Od letošního června se však kolo na vysokém stožáru opět točí. U příležitosti srazu rodáků obec nechala repliku kola upravit a znovu ho osadila na vrchol železné věže.
„Ale kolo čerpá užitkovou vodu ze studny jen do přepadového slepého ramene. A přes léto jsme ho úplně odpojili, protože ve studni bylo málo vody. Točilo se alespoň naprázdno. Na podzim pak hřídel větrného kola od čerpadla v sacím koši odpojíme znovu,“ vysvětlil starosta Mašek.
Chlum není jedinou obcí v Česku, kde se dostalo větrné kolo do obecního znaku, je však jedinou vsí tohoto druhu na celé Vysočině. Podobný prvek ve znaku mají na počest místních technických památek například ve Chvalkovicích a Zelené Hoře na Vyškovsku, v Kuželově na Hodonínsku, Partutovicích na Přerovsku či v Polici na Vsetínsku.
