Ve stepích Kazachstánu se letos v květnu odehrál „zločin“, který by jistě potrápil mozek kteréhokoliv ze slavných detektivů. Mezi 10. a 27. květnem zemřelo na několika oddělených lokalitách vzdálených od sebe zhruba 250 kilometrů nejméně 148 800 antilop sajga.
Co se stalo s...V nepravidelné rubrice „Co se stalo s...“ přinášíme aktuální pohledy na události, objevy či lidi, kteří ve sdělovacích prostředcích zazářili, ale pak se z nich znovu vytratili. |
Možná to bylo ještě více. „V počtu nejsou započítána mláďata, která obvykle vrhají antilopy po dvou až třech, takže si dokážete představit, že celkem jich zemřelo ještě podstatně více,“ řekl v e-mailovém rozhovoru Technetu britský biolog Richard Kock, který je členem týmů zkoumajících tuto ojedinělou událost. Navíc je výsledek založen jen na počtu nalezených zvířat a vědcům je jasné, že některá těla nepochybně zůstala neobjevena. Podle Kocka úřady odvedly velmi dobrou práci, ale problém byl tak veliký, že se nepochybně nepodařilo pokrýt vše.
Vzhledem k tomu, že antilop sajga je na světě zhruba 300 tisíc, zmizela ze zemského povrchu polovina celé populace druhu. Jak jsme psali v naší první zprávě, v postižených oblastech byla úmrtnost zvířat velmi blízko sto procentům (a možná i stoprocentní, to nevíme jistě), zatímco některé populace žijící o pár desítek či stovek kilometrů dále nebyly dotčeny vůbec.
Odborníci i díky shodě okolností a náhodné přítomnosti zahraničních týmů v Kazachstánu mohli začít na události reagovat poměrně rychle a provedli důkladnou kontrolu vzorku uhynulých zvířat. Pitva několika desítek antilop ukázala, že úmrtí měla na svědomí podle všeho bakterie Pasteurella multocida, která byla ve velkých množstvích přítomná v těle zhruba 90 procent zvířat. Velká část zvířat, zhruba dvě pětiny z těch zkoumaných, trpěla i další druhotnou komplikací v podobě infekce klostridiemi, tedy další infekční bakterií.
Sajga se svým nezaměnitelným filtrem a ohřívačem vzduchu v jednom
Ale to je jen část odpovědi: „Příčina smrti byla tedy nákaza oportunistickými bakteriemi, ale pořád nevím, co spustilo epidemii na tak rozsáhlém území v krátkém časovém období. Na tom pracujeme,“ řekl Richard Kock pro Technet. Obě zmiňované bakterie se v těle přežvýkavců vyskytují zcela běžně a rozhodně nejsou tak nebezpečné. A genetické testy neodhalily, že by šlo o nějaké výjimečné kmeny. Naopak šlo o zcela běžné varianty.
Kock zatím dokázal říci jen tolik, že vědci zkoumají zprávy o dalších podobných událostech z dob ještě sovětské minulosti, kdy zřejmě také došlo k podobným náhlým úmrtím celých stád. Bohužel, údaje jsou jen velmi přibližné. Odborníci se na místo dostávali obvykle až dlouho po událostech, počty uhynulých zvířat se jen hrubě odhadovaly a spolehlivé nejsou ani zprávy o příčinách úmrtí. V některých případech se uváděla slintavka a kulhavka, v jiných bakterie Pasteurella.
Vnucuje se tedy otázka, zda vymírání nezpůsobil nějaký faktor v prostředí, ale zatím není vůbec jasné, jaký by to mohl být. Sajgy se letos potýkaly s dlouhou a tuhou zimou, po které přišlo srážkově bohaté jaro. Step tak velmi rychle zezelenala. Ale to není samo o sobě nic tak neobvyklého, podobné podmínky se opakují relativně často. „Vraha“ se tedy podařilo dopadnout, ale vyšetřování pokračuje.
