Podle českého druhového jména by se chtělo říci, že šakal obecný je u nás zcela běžné zvíře, ve skutečnosti je stále ještě poměrně vzácný. Myslivci, ekologové a ochranáři už zhruba deset let pozorují, jak šelmy postupně pronikají moravskou a českou přírodou na sever, o místní populaci však mnoho nevíme. Až letos se podařilo pořídit první snímky tohoto zvířete ve volné přírodě. Pocházejí z Polabí, a jak se zdá, šelma se tu zřejmě zabydlela nastálo, říká autorka fotografií Klára Pyšková.
Kde všude už se šakal do této chvíle ukázal?
Důkaz o přítomnosti živého zvířete dosud neexistoval. Všichni zatím nalezení jedinci byli zastřelení nebo přejetí, jeden se našel v roce 2006 na jižní Moravě, dalšího přejetého šakala našli také v roce 2011 na Benešovsku.
První noční snímek šakala z fotopasti pořízený 28. června 2015
Tušíte, proč si teď vybral právě Polabí a zda je tu nastálo?
Velké šelmy se poměrně obtížně monitorují, takže nevíme, kde všude se u nás šakal doopravdy vyskytuje. V Polabí však najdeme prostředí, které šakalovi vyhovuje, navíc je to jedna z našich nejteplejších oblastí. Naše pozorování svědčí o tom, že tudy jen neprochází, že se tu nejspíš usadil.
Odkud se vlastně vzal?
Šakal obecný pochází a přirozeně se vyskytuje na území severní Afriky, Balkánu, od Blízkého Východu až po Indočínu. Do Evropy přišel dle paleontologických nálezů začátkem holocénu. Nejstarší záznamy o jeho přítomnosti pocházejí z Chorvatska, Řecka a Bulharska, do Panonské oblasti se šakali rozšířili v 19. století, západním a severním směrem se vydali ve 20. století, první vlna přišla v padesátých, druhá v osmdesátých letech. Od té doby migrace pokračuje a šakali utvářejí stabilní populace v rostoucím počtu zemí; dá se očekávat, že k tomu dříve či později dojde i u nás.
Souvisí nynější šakalí migrace se změnami klimatu?
Ta pravděpodobně hraje největší roli, podobně jako u dalších organismů. Kromě toho určitě hraje roli také proměna krajiny, mohou vznikat nové koridory šíření, které pomáhají zvířatům překonat dříve neprůchodné oblasti.
Kdy jste se na fakultě rozhodli šakala lovit pomocí fotopastí?
My jsme se pro to nerozhodli, zachycení šakala byla vlastně náhoda. Můj projekt je zaměřen na výzkum všech druhů šelem v Polabí – tedy především lišek, jezevců, kun a podobně. Ačkoliv výskyt šakala v této oblasti není tak velkým překvapením, neměli jsme podezření, že tam žije, proto jsme po něm nijak nepátrali. Se školitelem profesorem Horáčkem z katedry zoologie jsme naopak spíše očekávali výskyt psíka mývalovitého, kterého se nám zatím „ulovit“ nepoštěstilo. Jednoho dne jsem ale procházela fotky a narazila na zvíře, které vypadalo tak nějak jinak a napadlo mě, že by to mohl být právě šakal.
Kdy jste získali nezvratné důkazy (a jaké), že je to zrovna tento druh?
První snímky jsou noční; fotopast používá infračervené blesky, které zvířata nijak neruší, fotografie jsou však černobílé. Poslala jsem je školiteli, ten je konzultoval s dalšími zoology. Názory byly rozporuplné; rozlišit šakala od lišky nebo psa nemusí být snadné, zejména na černobílých fotografiích; naše zvíře bylo navíc vyfoceno zezadu a za chůze. Vzhledem připomíná spíše menšího vlka, má kratší ocas, menší uši a delší nohy. Naštěstí se šakal vyfotil na fotopast zanedlouho znovu, ve dne. Díky dosti vysoké kvalitě fotografií už jsme neměli pochybnosti.
Denní snímek šakala, který fotopast pořídila 25. srpna 2015
Kdy se šakal nechal nachytat poprvé a jaká rodinka tedy dnes v Polabí podle vašich zjištění žije? Kde se zabydlela?
První fotky pocházejí z července. Zatím nevíme, zda jde o jedno zvíře či několik jedinců, dál to však sledujeme a snad se nám povede zjistit víc.
Šakal dnes nemá v české přírodě přirozeného nepřítele, kromě člověka. Pokud by se vrátil do české přírody vlk, znamenalo by to šakalův konec?
Těžko říct, obě šelmy mají trochu jiné ekologické nároky, takže i když se obecně šakalovi daří lépe v oblastech, kde vlci nežijí, nelze vyloučit, že by spolu mohli koexistovat.
Zatím každopádně vlka nemáme, takže se zřejmě předpokládá další šíření šakala?
Můžeme očekávat, že se budou utvářet stabilní populace, případně že se budou zvětšovat. Zatím se šakal ze svého původního areálu šíří severozápadním směrem, v tom nejspíš bude pokračovat.
Text byl převzat z webu časopisu Vesmír, kde najdete i další články na vědecká témata. Původní text je zde. Další fotografie šakala obecného z fotopasti v Polabí najdete v říjnovém vydání časopisu Vesmír.
