Její rozhodnutí pokračovat v kariéře těžce nese hlavně její maminka. „Hrozně křičela. Tedy ona křičí už dlouho, že chce být mladá babička a ne nějaká stará třepající se, ale prostě si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Je z toho špatná, bavíme se, ale o házené určitě ne,“ cukají koutky Chmelařové.
V květnu přitom sama ohlásila konec své kariéry. „Už jsem se viděla u plotny, ale pak se ozval Most. Je tu Lucka Súkenníková, s níž jsme dříve hrávaly a sedly jsme si i lidsky, takže i kvůli ní pokračuju. Jsme veliké kamarádky. Říkala, že v Mostě je to fajn, kolektiv parádní, super tým. Nakonec jsem si konec rozmyslela a od plotny jsem ještě odešla,“ směje se křídelnice.
Proč ale tak brzy vůbec uvažovala o konci kariéry? „Všichni s tím mají problém, ale já ne. Prostě jsem si myslela, že už je čas, že něco skončí a něco začne, že se budu věnovat víc rodině, přátelům. Ale nějak mě to zase přešlo.“
Most je pro Chmelařovou nová výzva, přestože je v týmu hodně změn, ambice zůstávají vysoké. „Jsou tu šikovné, chytré hráčky, sehrát se nebude tak složité. Trenér nás to určitě naučí a budeme silné,“ věří Chmelařová.
