Němci také varují před seismickými vlivy a praskáním domů.
Kraj situaci obyvatel Frýdlantska nebo Hrádecka dokonce srovnává s pozicí, v jaké jsou obce v těžařských oblastech na Mostecku nebo Kadaňsku. Jenže tamní lidé dostávají za dopady těžby odškodnění. Chce se jich domoci i kraj.
Česká strana se už začala rozšíření dolu bránit. Kraj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a obcemi intenzivně pracuje na přípravě podkladů, které Polsku předloží jako argument proti rozšíření dolu v Turówě.
A pomocnou ruku v této snaze podalo české straně i sousední Německo. Poskytne vlastní naměřená data. Odborníci je shromáždili, když sledovali souvislosti s působením polského dolu a sousedící elektrárny na životní prostředí.
„Němci se zaměřili na posouzení vlivů povrchového dolu na spodní vody a následky poklesu terénu. Údaje pro nás budou cenným zdrojem informací a pomohou nám sestavit komplexnější obraz vlivu těžby v posledních letech,“ zmínil Josef Jadrný, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro životní prostředí.
Na ministerstvu životního prostředí vznikne komplexní studie, která všechna data posoudí a shrne. Česká strana chce mít pohromadě co nejvíce dat ještě než začne velké posouzení dopadu na životní prostředí.
Důl jen 400 metrů od hranic
Nákladné posouzení dopadu rozšíření těžby v Turówu bude financovat ministerstvo životního prostředí.
Náměstek Jadrný jednal spolu se starostou Hrádku nad Nisou Josefem Horinkou na báňském úřadě ve Freibergu. Právě pohraniční Hrádek je městem, kde se obávají velkých problémů. Rozšíření dolu by se přímo dotklo Uhelné a Václavic. Dolu jsou nejblíže.
Liberecký kraj upozorňuje, že pokud k rozšíření dolu skutečně dojde, má být údajně Uhelná od hranice dolu vzdálena cca 300 - 400 metrů.
Město je jednoznačně proti rozšíření a bude se zasazovat o to, aby k němu nedošlo.
„Nejdůležitější je teď součinnost obcí, Libereckého kraje a vlády, což se daří. Všichni jsme připraveni proti rozšíření bojovat a žádáme posouzení vlivu na obyvatele, kteří žijí v blízkosti dolu. Chystané rozšíření se jich velmi dotkne,“ upozornil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
Dobývací prostor polského dolu se dnes rozprostírá na ploše asi 14 tisíc hektarů a měl by se rozšířit zhruba o čtvrtinu. Záměr počítá s těžbou až do roku 2044. Přilehlé hnědouhelné elektrárně by se tak prodloužil život.
