Vyrůstal v Íránu v padesátých a šedesátých letech za vlády šáha Pahlavího. Politický režim tehdy lidem na jednu stranu umožňoval svobodu náboženského vyznání, vyjadřovat se ale kriticky ke společenským problémům bylo naprosté tabu.
Přesto se Mohsen Makhmalbaf, letošní host Letní filmové školy, už v pubertě nebál nahlas říkat nekonformní myšlenky a v patnácti letech založil protivládní organizaci. Při jedné pouliční potyčce pak napadl policistu a následující čtyři roky strávil ve vězení.
„Po prvním roce mučení jsem se dostal na oddělení s bohatou knihovnou. Přečetl jsem snad dva tisíce děl a uvědomil jsem si, že literatura a film mohou výrazně přispět k politickým změnám,“ popsal osmapadesátiletý režisér.
V Uherském Hradišti si nyní na festivalu převzal výroční cenu za „klíčovou roli pro vývoj íránského filmu a jedinečný cit a humanismus zkoumající hrdiny v mezních situacích“.
„Na revoluci musíme společnost nejdřív připravit“
V jeho domovině, odkud v roce 2005 po zvolení radikálního prezidenta Ahmadínežáda utekl do Paříže, jsou přitom mnohé jeho snímky zakázané.
„Všechna ocenění posílám do íránských muzeí, ale lidé je nemohou vidět. Sním o tom, že se jednou z Íránu stane svobodná země a já se tam vrátím. V současnosti tam ale vládne diktatura,“ řekl Makhmalbaf.
Když se v roce 1978 dostal z vězení, země se proměnila v islámskou republiku, se kterou v mládí sympatizoval.
„Doufali jsme, že revoluce přinese svobodu a spravedlnost, že se dostaneme do ráje. Ve skutečnosti nás ale zavedla do pekel a ztratili jsme i ta práva, která jsme předtím měli,“ uvedl Makhmalbaf.
Po této hořké zkušenosti si uvědomil, že úspěšná revoluce nestojí jen na výměně politiků.
„Nejprve je nutné na revoluci připravit společnost a kulturu - a o to se snažím svými filmy,“ doplnil.
Loni natočil film o svržení diktátora ve fiktivním státě
Navzdory tvrdému režimu se režisérovi v Íránu podařilo natočit několik kritických snímků, z nichž nejodvážnější je Cyklista z roku 1987.
Pomohlo mu, že vláda chtěla ukázat nezávislost na západní kultuře, a proto investovala do domácí kinematografie.
Hollywood by mi vzal svobodu, říká oceněný režisér Mika Kaurismäki |
Diváci Letní filmové školy zhlédli mimo jiné i režisérův nejnovější počin Prezident z roku 2014, který líčí příběh o svržení diktátora ve fiktivním státě.
„Nechtěl jsem natočit film jen o mé zemi. Mým cílem naopak bylo podpořit představivost publika. Diváci si mohou dosadit Sýrii, Libyi, Ukrajinu i Rusko,“ vysvětlil Makhmalbaf.
Ve filmu ale musí být podle něj i zábava.
„Pokud tam není, je to nuda a nikdo jej nechce vidět. Ale zase to nesmí být sto procent zábavy, to je Hollywood,“ uzavřel režisér.
