Nukić se svým pátráním začal v roce 1999, kdy se vrátil do svého rodného města Kamenice a začal hledat ostatky svého zavražděného otce a mladšího bratra. Chtěl se tak vyrovnat s jejich smrtí, ostatky svých příbuzných však stále nenacházel.
Bosenskosrbské ozbrojené síly se na sklonku války v Bosně zmocnily muslimské enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Srbové však měli početní převahu, základnu OSN zabrali a muže a chlapce naložili do autobusů. Dva tisíce z nich zavraždili na místě, stejný osud potkal šest tisíc dalších, kteří utekli do lesů.
Nukić byl jedním z těch, kdo uprchli, jeho otce a bratra, kteří šli s ním, však Srbové zastřelili. Nukić přežil díky tomu, že se ukryl v kapradí. Později se mu podařilo najít svou ženu a děti v uprchlickém táboře.
Když se po několika letech vrátil na místo a vylezl na kopec, kde jeho příbuzní zemřeli, byl to pro něj šok. „Když jsem viděl to rozházené oblečení a boty, ochromilo mě to.“ Hned u jeho nohou ležely tři kompletní kostry, své příbuzné však nemohl najít.
Hledat budu až do smrti
Do lesů se vracel každý den, aby otce a bratra našel. „Málokdy se vracím domů s prázdnýma ruka,“ říká. „Je mi líto, když nic nenajdu, a jsem rád, když se to povede, protože další rodina může dojít klidu.“
Nalezených kostí se sám dotýkat nesmí, na místo nálezu vždy povolává experty z bosenského Institutu pro pohřešované. Všechny kosti, které objeví, jsou zaevidovány a procházejí rozborem DNA. „Kost je kost. Nevíte, komu patří,“ vysvětluje.
„Pomoc Ramize Nukiće je nevyčíslitelná,“ říká Sadik Selimović z Institutu pro pohřešované. „Díky němu má mnoho kostí své jméno. Nevím, jak by mu institut mohl poděkovat. Došla nám slova díků.“
Nukić se letos konečně dočkal. Ostatky svého otce a bratra však nenašel on sám, ležely v masovém hrobě. Otce pohřbí na výročí masakru 11. července. „Je to dobrý pocit, i když není úplný. Pohřbím ho a budu vědět, kde je jeho hrob.“
Zatím se našlo přes sedm tisíc těl v 93 masových hrobech a na 314 dalších lokalitách v Bosně, kde byly ostatky roztroušeny. Nukić, který pomohl identifikovat kolem tří set obětí, se svým pátráním nekončí ani teď, když konečně našel své příbuzné. Chce pokračovat, dokud sám nezemře.
Sarajevem projel smuteční vůz
Ve čtvrtek lemovaly tisíce lidí hlavní ulici v Sarajevu, po níž projelo nákladní auto s 136 rakvemi nově identifikovaných obětí. V sobotu budou stejně jako Nukićův otec uloženy na hřbitově v Potočari, kde je zatím pochováno 6 241 obětí masakru. Dalších 230 je na žádost rodin pohřbeno jinde.
Když kamion pokrytý bosenskou vlajkou a stovkami bílých květin projížděl ulicemi, byl slyšet nářek matek, manželek či sester obětí, píše agentura AP. Kolona se na chvíli zastavila před sídlem předsednictví bosenského státu, a lidé tak mohli na rakve připevnit další květiny. Někteří se chtěli plachty zakrývající ostatky jen dotknout.
Organizátoři očekávají, že se sobotní smuteční ceremonie zúčastní asi 50 tisíc lidí včetně mnoha mezinárodních delegací. Tu americkou povede někdejší prezident Bill Clinton, přijede i Madeleine Albrightová a Angela Merkelová.
