Hlasování o rezoluci se zdržela Čína, Nigérie a Angola, ostatní členové Rady bezpečnosti hlasovali pro. Podle ruského vyslance při OSN Vitalije Čurkina byl návrh „nekonstruktivní, konfrontační a politicky motivovaný“, píše agentura Reuters.
Podle Guardianu Rusko již předem informovalo členy Rady bezpečnosti, že bude rezoluci navrženou Brity vetovat. Návrh, který srebrenické události označuje za akt genocidy, prohlásil srbský premiér Aleksandar Vučić za ponižující pro Srbsko i Republiku srbskou v Bosně.
„Text rezoluce je od základu tak špatný, že nemůže být opraven. Rusko jedná v souladu s tím, na čem jsme se s ním domluvili,“ řekl ještě před hlasováním prezident Republiky srbské Milorad Dodik.
Rusko již připravilo vlastní rezoluci, který slovo genocida vůbec nepoužívá a je podle Kremlu smířlivější. Britský vyslanec při OSN Matthew Rycroft však ve svém dopise bosenské vládě připomněl, že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii i Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že srebrenický masakr skutečně byl aktem genocidy.
„To není politické vyjádření, ale právní fakt,“ uvedl Rycroft. „To, co se stalo v Srebrenici, byl nejhorší zločin v Evropě od konce druhé světové války,“ dodal s tím, že britský návrh není protisrbský.
Rusko by se mělo za své veto stydět, okomentovala hlasování Munira Subašičová, předsedkyně sdružení srebrenických matek, která při krveprolití přišla o svého manžela a syna. „Dvacet let poté Rusko ukázalo, že podporuje zločin namísto spravedlnosti,“ dodala.
Srbský prezident Tomislav Nikolić naopak uvedl, že Rusko „zabránilo pokusu pošpinit celý srbský národ“ a projevilo se jako opravdový a čestný přítel.
Srbský premiér míří do Bosny
Na vzpomínkové akce k dvacátému výročí masakru do Bosny přijede i srbský premiér Vučić. „Dnes v noci se vláda jednomyslně rozhodla, že pokud budou splněny podmínky, budu 11. července reprezentovat Srbsko ve Srebrenici,“ uvedl na tiskové konferenci v Bělehradě. Jaké podmínky měl na mysli, už ale světové agentury neuvedly.
„Budu reprezentovat Srbsko, které je schopné přiznat, že určití jednotlivci spáchali zločiny,“ uvedl Vučić. „Musíme to udělat ve vlastním zájmu. Neexistuje tu však kolektivní vina,“ dodal.
Bosenskosrbské ozbrojené složky se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech, řada lidí je však dodnes pohřešována.
