Tři roky od krachu maďarského národního dopravce Malév je zatím zjevně úspěšnější maďarská cesta. Ukazují to počty cestujících na letištích v Budapešti a Praze a nejnovější data za první čtvrtletí.
Ještě v roce 2011 mělo ruzyňské letiště před Budapeští téměř třetinový náskok v počtech cestujících. Krach Malévu přinesl v roce 2012 pokles, noví dopravci ale rychle zaplnili díru na trhu. V Budapešti je dnes bezkonkurenční jedničkou nízkonákladový Wizz Air. V letošním prvním čtvrtletí už Budapešť prakticky dohnala Prahu: celkový počet pasažérů je v Budapešti už jen o 2 procenta nižší než v Praze.
Záchrana ČSA měla letišti udržet cestující
Česko šlo jinou cestou. I když České aerolinie už v roce 2009 naplňovaly všechny znaky pro úpadek, politici do dopravce posílali dál peníze. Buď půjčkou od státní firmy, nebo rozprodejem majetku ČSA státním firmám. Nejprve Letišti Praha, později nově vzniklému Českému aeroholdingu. V některých případech za nesmyslné ceny: charterové Holidays Czech Airlines stály aeroholding přes půl miliardy, firma se přitom necelý rok po koupi zcela stáhla z trhu.
Jedním z důvodů této podpory byly především obavy, že by pád klíčového dopravce na Ruzyni způsobil velké potíže Letišti Praha. Celkem ČSA takto postupně rozprodaly majetek za 15 miliard korun. Dnes je Letiště Václava Havla na stejných číslech jako před třemi lety. I to je však v podstatě úspěch: ČSA se za tu dobu výrazně zmenšily a jejich výpadek nahradili jiní dopravci, kteří v Praze posilují. Často na linkách, kde se nedařilo ČSA.
Budapešť předežene Prahu už letos
Při letošním tempu růstu je přitom reálné, že Budapešť se už letos dostane před Prahu. Za první čtvrtletí odbavilo tamější letiště o 12 procent víc v meziročním porovnání, Praha rostla jen o 3,58 procenta. „Podle aktuálních čísel očekáváme, že by se celkový nárůst počtu cestujících za rok 2015 mohl pohybovat okolo tří procent,“ komentoval výhled Václav Řehoř, předseda představenstva Českého aeroholdingu. Podle něj je za růstem provoz nových linek či navýšení kapacity u jiných destinací.
Za větším růstem počtu cestujících v Budapešti než v Praze stojí i jiné faktory: místní ekonomika začala růst dřív než česká, oslabení forintu navíc pomohlo přilákat víc zahraničních návštěvníků. Praha navíc byla závislejší na ruských turistech než Budapešť.
Krach Malévu přinesl ale i i stinné stránky: některé linky z Budapešti dosud nejsou obnovené, především na Balkán. Budapešť navíc přišla o tranzitní cestující.
