Byť jsou podle časopisu Forbes dlouhodobě nejbohatším klubem v zámořské NHL (jeho hodnota přesáhla miliardu dolarů), výsledkově je to právě naopak. Toronto je ve Východní konferenci druhé od konce, kupí porážku za porážkou a vztahy v kabině jsou na bodu mrazu.
Do světa už dávno unikly zprávy o hádkách největších hvězd týmu s trenérem Peterem Horachekem a dost toho mají už i fanoušci, kteří poprvé nevyprodali Air Canada Center.
Pět nejhodnotnějších týmůžebříček podle časopisu Forbes 1. Toronto Maple Leafs (1,3 miliardy dolarů) |
Ano, poslední utkání s Minnesotou sice sledovalo 18 366 diváků, na Toronto je to však slabé. I kvůli tomu, že se ve městě dědí permanentky z otců na syny a že je tam hokej téma číslo 1 úplně pro všechny.
Nebylo to poprvé, co fanoušci otevřeně ukázali své rozčarování: na začátku sezony naštvaně zaházeli led tričky, začínají na hráče pravidelně bučet a atmosféra houstne celkově. Nikdo nedokáže pochopit, jak je možné, proč tým nefunguje, když má vedení téměř neomezené možnosti.
„Další sezona a zase bez play-off,“ vyprávěl v nedávném rozhovoru pro iDNES.cz obránce Roman Polák, jenž byl první, který veřejně zkritizoval výkony týmu.
Možná i to je jeden z důvodů, proč je Toronto stále na dně: hráči se vezou na obrovské vlně popularity a pocit nedotknutelnosti a nabubřelosti je dostává mimo realitu. Svědčí o tom třeba vyjádření Nazema Kadriho, jenž prohlásil, že „vzpouzející fandy Leafs nepotřebují.“
Nejhorší období v historii
Odpovědí je uvadající zájem, za který kromě arogance mohou pochopitelně sportovní výsledky. Toronto navzdory ekonomickým ukazatelům prožívá nejhorší období se ve své dlouhé historii. Krize odstartovala po výluce v sezoně 2004/05, po níž se klub dostal do play-off jedinkrát! A to loni vypadl hned v prvním kole s Bostonem.
ČíslaPohled na statistiky a zejména na kolonku plus/minus odhaluje krutou pravdu: mezi hráči, kteří odehráli většinu sezony, se najdou jen dva v plusových číslech: Stephane Robidas a Leo Komarov. Zbytek je v menším či větším mínusu. Nejhůř na tom je Phil Kessel (-35), Tyler Bozak (-34) nebo James van Riemsdyk (-33). Čtvrtý od konce je Roman Polák (-22). |
To je devět selhání v deseti ročnících, tak dlouhé neúspěchy nemají v kanadské metropoli obdoby. Nemluvě o tom, že fanoušci čekají na Stanley Cup od roku 1967 a nic nenasvědčuje tomu, že by se tohle čekání mělo zkrátit.
Nikdo už nevěří v nápravu, ač se mluví o dalším ostrém řezu a velkých letních změnách. Ty jsou potřeba už jen kvůli vyčištění atmosféry, neboť „hvězdy“ jako Joffrey Lupul, Nazem Kadri, Dion Phaneuf nebo Phil Kessel jsou neukočírovatelní. Ten poslední je třeba v bodování plus/minus, což je podle odborníků nejobjektivnější ukazatel, nejhorší v celé NHL.
Spousta Kesselových spoluhráčů na tom ovšem není o moc líp. „Přístup hráčů není dobrý,“ prohlásil kouč Horachek otevřeně.
Ale jak se říká: po dobách zlých přicházejí ty dobré. Toronto se díky neúspěchům letos možná dostalo až na dno a bude moct budovat od úplných začátků. Není to tak dávno, co se výborný restart povedl třeba Tampě, která začala sázet na mladé hráče.
A právě Leafs by díky špatnému umístění mohli získat na nadcházejícím draftu jeden z velkých talentů: Connora McDavida, Jakea Eichela, Dylana Stromea nebo... třeba Pavla Zachu. Letošní nabídka mladíků totiž bude opravdu nabitá.
