Teplé březnové odpoledne zkraje tohoto týdne vylákalo mnoho obyvatel do ulic mezi paneláky. Děti si hrají s míčem a jezdí na odrážedlech, dospělí si povídají při postávání na chodníku nebo sedí na zídce. „Pozor, Sáro, uhni. Tady se chodí,“ napomíná maminka svou holčičku, když kolem prochází neznámý chodec.
Odpolední pohoda ale většinou končí se zapadajícím sluníčkem. „Večer se po schodišti mezi paneláky nedá projít. Všichni si tam posedají, poslouchají nahlas nějakou muziku, člověk se tam bojí chodit. Všechno to dělají ti mladí,“ stěžují si na večerní proměnu sídliště dvě ženy v horní části sídliště.
Každovečerní rituál obtěžuje především lidi, kteří jdou ráno do práce. „Začne to v sedm, půl osmé. A rámus je až do noci, takže se člověk nevyspí. Sejdou se tam třeba dva s kytarou a je hluk na celou ulici. Nebo pustí muziku v autě a všichni postávají okolo,“ popisuje jedna z obyvatelek, co lidem vadí.
Když jsem před lety přišel, byl to krásné, říká jeden z Romů
Vinu dávají hlavně lidem, kteří se do vyprázdněných bytů přistěhovali v poslední době. Jde hlavně o početné romské rodiny z jiných regionů, na nichž díky příplatkům na bydlení vydělávají spekulanti.
Stejně kriticky o přistěhovalcích mluví i mladý romský otec, jenž si v jiné ulici hraje s dcerou před okny přízemního bytu. „Já jsem sem přišel asi před dvaceti lety. A tehdy tu bylo krásně. Teď je to pořád horší. Večer dáváme dceru spát, ale přímo na schodišti před oknem nám vyřvávají,“ říká muž.
Dnešní Janov je místem ostrých protikladů. Vedle hřiště svítí krásně opravená školka, ale hned proti ní je zdevastovaný panelák. Takových je tu víc. I to lidem vadí. „Je to hrůza. Kdyby je raději zbourali, bylo by to lepší pro všechny,“ ukazuje pan Josef na poničený panelák.
Kradou se i plynové přípojky
PeticeV listopadu roku 2008 situace na janovském sídlišti přerostla v sociální nepokoje, kdy se sídliště stalo terčem několika protiromských demonstrací, při nichž museli kvůli zasahovat těžkooděnci. |
Problém potvrzují i strážníci. „To je věc, která v Janově dřív nebyla. Teď jsou tu prázdné domy, do kterých lezou zloději, aby kradli železo. Nebo se vloupají do prázdných bytů, kde kradou, na co přijdou. Třeba i plynové přípojky, což pak znamená obecné ohrožení,“ popisuje jednu z nových potíží sídliště šéf strážníků v Litvínově Zdeněk Urban.
Zbourání prázdných paneláků ale není jednoduchá věc. Domy totiž nepatří městu, ale soukromým vlastníkům. „I nám by se líbilo, kdyby ty domy zmizely. Ale není to na nás. Chystáme nicméně další schůzku, na které o tom s majiteli budeme mluvit,“ slíbila starostka Litvínova Kamila Bláhová.
Zdůrazňuje také, že se město o Janov sídliště snaží starat. I díky dotacím jsou na sídlišti opravené školky a školy, chodníky a hřiště. „To je pravda. Je vidět, že v tomhle ohledu se město snaží. Jenže k čemu je mi pěkné hřiště, když se na něj s vnučkou bojíme chodit?“ říká žena pár let před důchodem.
„Město na nás kašle“
Když místní lidé mluví o tom, že se situace v Janově zhoršuje, zmiňují i to, že méně často vidí strážníky či policisty. „Město na nás kašle,“ tvrdí jeden z obyvatel Luční ulice. „Když je tu městská policie vidět, tak jen projíždí v autě. Pěšáky jsem viděla včera asi po půl roce, mezi paneláky nechodí,“ přidává se další z žen na ulici. „A neměli by chodit jen mezi paneláky, ale i do vchodů. Tam se schovávají ti, co dělají nepořádek, když hlídku vidí,“ přidává o chvíli později další výtku mladý Rom.
Velitel městské policie s kritikou nesouhlasí. „V Janově jsme pořád stejně, vedeme o tom i statistiku. Máme tam mobilní stanici, kam lze přijít, lidé nám mohou volat. Ostatně chodíme řešit problémy i přímo do bytů, nejen při krádežích, a tam se autem přece nedostaneme,“ oponuje Urban výtkám, že strážníci jen projíždějí kolem a z auta nevylezou.
Problémy na ulicích jsou jen jednou částí potíží Janova. Ta další souvisí s bydlením uvnitř paneláků. „Oni rozsvěcí tak, že do vypínače praští pěstí nebo loktem. Takže se vypínač často zasekne a já chodím v noci světlo vypínat. Pokud není rozbité,“ uvádí příklad pan Josef.
Neustále svítící světla zvyšují náklady na bydlení všech nájemníků. Stejně jako dluhy neplatičů a poničené byty. Náklady za dům se totiž rozpočítávají na všechny obyvatele. „Na problémové nájemníky tak doplácíme dvakrát - nepořádkem a tím, že se nevyspíme, a ještě vyššími poplatky,“ shrnul mizerné soužití s přistěhovalci z jiných regionů Petr Bucha.
