Přestože se o něm vědělo, že na podzim toho v soutěžních zápasech moc neodehrál, hned od prvních přípravných zápasů, v nichž nastoupil, zaujal svým přehledem ve hře, fotbalovým projevem a na obránce potřebnou jistotou.
Velmi brzy tak mohl Martin Nosek počítat s tím, že o něj bude mít Hradec Králové zájem. To se potvrdilo a slovenský obránce, který krátce po svém příchodu do Hradce oslavil osmadvacáté narozeniny, na východě Čech podepsal dvouletou smlouvu.
Pro borce, který vedle Dubnice, kde s fotbalem začínal, působil dále už jen v Ružomberoku, to bude první výrazná změna v jeho kariéře. V ružomberském klubu mu skončila smlouva, a tak si mohl vybírat a neohlížet se na finanční požadavky klubu, kde hrál.
„Preferoval jsem zahraničí a nejdřív to vypadalo na Polsko,“ netají fotbalista, jenž by měl v Hradci nastupovat ve středu obrany.
Na Slovensku už jste zůstat nechtěl?
Zahraničí pro mě bylo jednodušší, stejně jako pro klub, kam bych šel. Byl jsem sice volný hráč, kterému skončila smlouva, proto za mě nový klub nemusel platit, ale kdybych přestupoval v rámci Slovenska, vztahovalo by se na mě výchovné a nevím, jestli by ho někdo chtěl zaplatit.
Martin Nosek* Osmadvacetiletý fotbalista (nar. 26. ledna 1987 ve slovenské Ilavě), nová posila Hradce. |
Proč Polsko nedopadlo?
Byly tam spíše jen nějaké náznaky a dlouho se to nehýbalo. Pak se ozval Hradec a vzal si o mně informace. Tak jsem do Hradce přijel a zkusil to, jsem rád, že jsem to udělal.
Prý se ale Poláci přece jen ještě ozvali?
To je pravda, ale to už jsem byl týden v Hradci a bylo to z druhé ligy, stejně jako předtím. Už bylo rozhodnuto, neměl jsem důvod něco měnit.
Zahraniční angažmá to nakonec opravdu je, i když se to možná ani tak nebere.
Je to pro mě všechno jednodušší, člověk rozumí, nemá problém s řečí, v Polsku by to bylo horší.
Šel jste sice do první ligy, ale Hradec v ní je poslední s poměrně velkou ztrátou k záchraně. Neodrazovalo vás to při rozhodování?
Samozřejmě jsem se na tabulku podíval a vím, že situace není nejlepší. Ale už za těch pár týdnů jsem poznal, že se tady dělalo hodně, aby se záchrana ještě podařila.
Je pro vás asi těžké hodnotit kvalitu kádru, zkusíte to?
Když jsem přišel, byl jsem hodně překvapený. Vůbec mi nepřijde, že Hradec má tým na poslední místo. Hráli jsme třeba s Brnem, které nastoupilo v sestavě, s níž počítá pro ligu. My měli v každém poločase jinou, a stejně jsme je přehráli a měli víc šancí.
Poslední zápasy před odjezdem na generálku do Polska vám ale nějak zvlášť nevyšly. Nejdříve jste prohráli s Táborskem, poté jste sice porazili Vlašim, ale – k nelibosti trenérů – dostali tři góly.
Herně to z naší strany opravdu nebylo hlavně ve Vlašimi nejlepší. Ale rozebrali jsme to a myslím si, že máme na to, abychom vyhrávali.
Přicházíte do Hradce po podzimu, kdy jste si v Ružomberoku v ligové soutěži moc nezahrál. Proč?
Byla to zvláštní situace. Po minulé sezoně z klubu odešlo sedm, osm většinou zkušenějších borců a zůstali mladí. A byl tlak na to, aby hráli právě oni, což se také dělo.
Nechtěl jste také odejít, když bylo zřejmé, že vy mezi ty mladé už nepatříte?
Nic jsem nehledal. I když bych asi odejít mohl, bavil jsem se o tom i s tehdejším trenérem Šimčem (mimo jiné bývalým hráčem Hradce - pozn. autor). Ale měl jsem smlouvu, zůstal jsem.
Jak vám trenér vysvětloval, že nehrajete?
Že je požadavek od vedení, aby hráli mladí, přestože po loňském čtvrtém místě se dalo předpokládat, že v tom případě asi budeme hrát o záchranu, což se potvrdilo. Trenér mi to řekl na rovinu, čehož si vážím, i když nemusel, tak mi dával příležitost alespoň v přípravných zápasech. Nějakou herní praxi jsem tak přece jen měl.
V Ružomberoku jste byl veden jako krajní obránce, ale Hradec vás bere jako stopera. Jak to tedy je?
V Ružomberoku jsem rok hrál krajního obránce, ačkoliv to můj post není a moc mi nevyhovuje. I proto jsem chtěl jít tam, kde hledali stopera, což Hradec je.
Po příchodu do Hradce se mluvilo o tom, že budete muset dohánět fyzickou kondici. Bylo to tak zlé?
Neřekl bych. Sice jsem v lednu neměl s kým trénovat, a tak nejdřív jsem se připravoval dva týdny sám a potom u nás doma v Dubnici s dorostem. Když jsem přišel do Hradce, cítil jsem, že bych kondici trochu potřeboval zlepšit, ale šlo to rychle nahoru. Navíc jsem v přípravných zápasech dostával hodně prostoru, hrál jsem skoro pořád. Teď sice mám trochu zdravotní problémy, ale snad to bude v pořádku.
Váš fotbalový životopis je poměrně jednoduchý. Od mládí jste byl v Dubnici, poslední tři roky v Ružomberoku, nyní jste v Hradci.
To je pravda. V Dubnici jsem se dostal z mládežnických kategorií až do prvního mužstva. Před třemi lety mi tam skončila smlouva a přihlásil se Ružomberok.
S ním jste loni hrál o přední příčky, jste připravený na to, že Hradec se musí rvát o záchranu?
Nebude to pro mě poprvé, v Dubnici jsme o záchranu hráli také a byl jsem i u sestupu do druhé ligy. Nerad bych to opakoval.
