„Od zadnice Michala Hamuláka se míč se štěstím odrazil ke mně, já si ho trochu připravil a vystřelil k tyči. Nakonec máme bod, i když jsme měli šance, abychom utkání otočili,“ řekl autor vyrovnávací branky.
Liberečtí tak živí naději, že se pokutám ještě vyhnou. V posledním kole podzimu ovšem musí vyhrát v Příbrami.
Tak by z posledních dvou kol získali čtyři body, které jsou hranicí tvrdého trestu od klubového vedení. Ten má tým probudit, Liberec balancuje těsně nad hranicí sestupového pásma.
Uvědomil jste si, že váš gól může zachránit tým před pokutami?
Snažím se takové věci si nepřipouštět, ty jen zbytečně svazují nohy. Věřil jsem, že utkání ještě otočíme. Já se tlačím do šestnáctky a zkouším tam něco dotlačit.
Jak snáší mladé mužstvo Liberce nečekané postavení na chvostu tabulky?
Že máme mladé mužstvo, v tom bych neviděl problém. Je fakt, že pro nás všechny je něco nového být na spodku tabulky, ale musíme se s tím vypořádat bez ohledu na to, jestli je to poprvé v historii. Myslím, že jsme se dole ocitli trošku neprávem. V několika zápasech jsme měli vyhrát, ne jen remizovat, ale nepodařilo se nám to. A potom body chybí.
Proč je Liberec tam, kde je?
Hrajeme s těžkými soupeři vyrovnané zápasy, ale možná nám schází víc klidu v koncovce. Jak se říká, musíme jít štěstíčku naproti. Míče se k nám neodráží, ale to je asi tím, že nechodíme do šestnáctky tak dravě.
Připouštíte si, že teď už opravdu hrajete o záchranu?
Každý vidí, kde se nacházíme. Snažíme se na sebe vyvíjet tlak, ale ne zase moc. Je zbytečné, aby nám to svazovalo nohy. Musíme být sebevědomí a věřit, že postoupíme nahoru. V posledním zápase podzimu v Příbrami chceme vyhrát, určitě je to reálné.
