O příjezdu Porošenka do Mariupolu informoval na svém účtu na Twitteru mluvčí prezidentské kanceláře. „Když jsme přijeli, začali ostřelovat kontrolní stanoviště na silnicích. Mysleli, že nás zastraší, ale nikdo se jich nebojí,“ uvedl prezidentův mluvčí na sociální síti.
Po příjezdu do 500 tisícového města, které je pro ukrajinskou ekonomiku důležité zejména kvůli zdejším ocelárnám, Porošenko prohlásil: „Nařídil jsem vojenské zajištění bezpečnosti Mariupolu (...) s použitím raketometů, tanků a letectva. Nepřítel utrpí zdrcující porážku.“
Krize na UkrajiněPŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BARROSO: Putin hrozil obsazením Kyjeva ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NÁZOR: Západ nechápe geopolitickou abecedu NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu POROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu MINSK: Putin a Porošenko usedli k jednacímu stolu PARAGÁNI: Ukrajinci zadrželi ruské výsadkáře |
Do přístavního města přicestoval podle svých slov proto, aby vyjádřil solidaritu s místními obyvateli. „Tohle je naše ukrajinská země a nikomu jí nevydáme,“ napsal Porošenko na Twitter. Do Mariupolu prý Porošenko přicestoval navzdory naléhání tajných služeb, aby cestu odložil. Na webu prezidentské kanceláře bylo záměrně umístěno oznámení, že do města hlava státu dorazí v 13:30 hodin, tedy o dvě hodiny dříve, než prezident do Mariupolu ve skutečnosti přijel. „Přesně v 13:30 se z povstaleckých pozic ozvala dělostřelecká palba,“ uvedl Porošenko.
Porošenko také informoval, že podle mírového plánu už separatisté propustili na 1 200 zajatců z řad ukrajinské armády. Ruská agentura TASS přitom informovala, že během odpolední videokonference se vzbouřenci a zástupci ukrajinské vlády dohodli na výměně první skupiny 30 válečných zajatců. Podle ruských novinářů se již výměna uskutečnila.
„Měníme třicet za třicet, co bude dál, se uvidí,“ řekl ruské agentuře vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. Dodal, že při jednání o výměně zajatců narazily obě strany na problémy, o jejich povaze se však odmítl šířit. Otevřít cestu k další výměně zajatců má prý další videokonference, která se připravuje na pondělní večer.
Porošenko následně před sedmou hodinou večerní SELČ prohlásil, že Ukrajina se s některými členskými státy NATO dohodla na přímých dodávkách moderních zbraní, které kyjevské vládě „umožní ochranu a pomohou zvítězit“. Porošenko to prohlásil v projevu k bojovníkům ukrajinské Národní gardy. „Spoléháme sice jen sami na sebe, ale finanční a vojenská technická pomoc je pro nás životně důležitá. A my ji dostaneme,“ konstatoval prezident. Dřívější informace o zbrojních dodávkách na Ukrajinu přitom čtyři státy NATO v neděli popřely.
Porošenko v projevu také uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly stojí před reformou, která má zasáhnout jak taktiku, tak i strategii vedení boje. Právě těmto cílům má rozšíření spolupráce s NATO sloužit.
Příměří platí, je však nestabilní
O půlmilionové město na pobřeží Azovského moře, ležící na cestě z Ruska k anektovanému Krymu, se ještě nedávno bojovalo. Separatisté označili dobytí města za cíl své protiofenzivy, kterou rozpoutali koncem minulého měsíce - podle Kyjeva a NATO za přímé účasti ruských jednotek.
Před uzavřením pátečního příměří však město nedobyli a Mariupol zůstal v rukou vládních sil. Už o víkendu se však ukrajinské jednotky dostaly pod palbu z těžkých zbraní. Zahynula jedna civilistka, čtyři další lidé utrpěli zranění (více o bojích zde).
Štáb protipovstalecké operace oznámil, že jen během pondělí vzbouřenci porušili příměří na nejméně sedmi místech a ostřelovali mimo jiné i mezinárodní letiště v Doněcku. Podle ukrajinského štábu se střílelo v okolí obcí Nyžňa Krynka, Avdijivka, Popasne, Nikišyne, Majorsk, Kirovske a Faščivka, které všechny leží v Doněcké oblasti.
Příměří, které uzavřela kyjevská vláda s proruskými separatisty v pátek, podle vysokého představitele Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE) Thomase Gremingera sice platí, ale je nestabilní. Příštích několik dnů bude klíčových, poznamenal současný předseda Stálé rady OBSE.
Generální tajemník OSN pro lidská práva Ivan Šimonović mezi tím přinesl novou statistiku obětí konfliktu na východě Ukrajiny. Boje si už vyžádaly 2 729 mrtvých, se započtením tragédie letu MH17 počet obětí překročil tři tisícovky.
První podobná zpráva OSN počítala s průměrem 11 mrtvých za den, na konci srpna se však tento údaj zvýšil na 36 zabitých za den.
Amnesty vyzývá k zastavení válečných zločinů
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International v pondělí vyzvala ukrajinskou vládu, aby udělala přítrž řádění dobrovolníků bojujících po boku vládních. Jednotky složené z dobrovolníků se podle prohlášení dopouštějí přehmatů i válečných zločinů.
„Ukrajinské úřady nesmějí kopírovat nezákonnost a zlořády, které byly běžné v oblastech dříve kontrolovaných separatisty,“ řekl generální tajemník AI Salil Shetty v Kyjevu při schůzce s premiérem Arsenijem Jaceňukem. Pokud vláda neudělá přítrž řádění dobrovolnických praporů, hrozí, že se na východě země vystupňuje napětí a zkompromitují se vyhlašované záměry nastolit a zajistit právo a spravedlnost v zemi.
Výzva Amnesty International se opírá o údaje o přehmatech i válečných zločinech, jichž se prý na severu Doněcké oblasti dopustil dobrovolnický prapor Ajdar, jedné z třicítky dobrovolnických jednotek povolaných do boje proti separatistům. Zpráva Amnesty International svědčí o tom, že příslušníci praporu Ajdar se v desítkách případů od konce července do konce srpna dopustili únosů, nezákonného věznění, špatného zacházení, loupeží, vydírání a zřejmě i poprav.
Organizace vyzvala ukrajinské úřady, aby dobrovolnické jednotky, včetně praporu Ajdar, podřídila účinné kontrole, bezodkladně vyšetřila všechna obvinění a povolala viníky k odpovědnosti (kompletní výzvu Amnesty International si můžete v angličtině přečíst zde). Jaceňuk slíbil problém s dobrovolníky prověřit a ujistil o odhodlání potrestat všechny pachatele.
„Tady nejsme v Evropě, je to tu trošku jiné. Jsme ve válce. Zákon se změnil, procedury se zjednodušily. Když se rozhodnu, můžu vás hned zatknout, přetáhnout pytel přes hlavu a strčit do cely na 30 dnů pro podezření z pomoci separatistům,“ citovala Amnesty International údajné vyjádření velitele praporu Ajdar před ochránci lidských práv.
Generální tajemník Amnesty International se v Kyjevě pozastavil i nad tím, že ukrajinské úřady a soudy nedokázaly za devět měsíců odsoudit jediného viníka zločinů spáchaných během protivládních demonstrací v Kyjevě, které vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
