Zkázu, která zbyla po bombardování Pásma Gazy, ukazují nově zveřejněné satelitní snímky mapového portálu OSN UNITAR. Při porovnání snímků z 6. a 25. července je patrné, že nejvíce ostřelováním utrpěla Al Atatra, předměstí města Bejt Lahíja na severu Gazy.
Z mapy zcela zmizel také severovýchod Bajt Lahíji, píše server Wall Street Journal. Jeden ze snímků pak ukazuje důsledky cíleného útoku na jeden z průmyslových komplexů ve městě Gaza (na porovnání satelitních snímků se můžete podívat v přiložené fotogalerii).
Hamas vs. IzraelBRIGÁDA GOLANI: V Gaze krvácí elitní jednotka Izraele PROPAGANDA: Válka zuří i na síti ANTISEMITISMUS: Ve Franci vzplály židovské obchody TUNELY POD GAZOU: Hamas v kopání předčil Vietkong ŠÉF HAMASU: Muž, kterého Mosad nedokázal zabít ZÁCHRANKA GAZA: Sbírání kusů těl a strach o život IZRAEL: Když se ozve kvílení sirén EXPERT: Izrael se chová jako spratek |
Ředitel rozvojových programů OSN Frode Mauring uvedl, že během měsíčního konfliktu bylo kompletně zničeno 16 až 18 tisíc domů, dalších 30 tisíc je poškozeno. Bombardování z domovů vyhnalo na 400 tisíc lidí. „Současná situace v Gaze je devastující,“ prohlásil Mauring. Jeho slova dokládá žalostný stav dodávek vody, elektřiny a haldy odpadků vršících se v ulicích.
Nefunkční čistírna a zápach v ulicích
Největší čistírna odpadních vod v Gaze lidem žijícím v jejím okolí příliš nevoní ani během období míru. Po více než měsíc trvajícím vyostřeným sporům Palestiny a Izraele však kyselý zápach a hejna much svědčí o tom, že čistička už několik dní nefunguje a v sedimentačních a čisticích lagunách stojí odpadní vody. Běžně čističkou za den projde na 40 milionů litrů odpadní vody, která po vyčištění dále směřuje do Středozemního moře.
Čistírnu, kterou před lety vybudovala německá rozvojová agentura KFW, vyřadily z provozu tři výstřely z izraelského tanku. Znečištěná voda nyní vytéká přímo do Středozemního moře. Při jedné z prvních vln bombardování utrpěla zásah také sedimentační nádrž a znečištěná voda zaplavila okolní zemědělské plochy.
Munzer Šublak, generální ředitel pobřežní vodohospodářské služby, serveru The Independent sdělil, že poničená nádrž byla během několika dní opravena. Po druhém bombardování však snahu o záchranu čistírny vzdal a zakázal technikům veškeré výjezdy. Donutil ho k tomu i fakt, že při opravách poničené techniky ve městě Rafáh přišli o život čtyři jeho pracovníci.
Oprava elektrárny potrvá měsíce
Poničení čistírny odpadních vod je však jen částí počínající humanitární krize. Mezinárodní charitativní organizace Oxfam v úterý večer uvedla, že bombardování zničilo celou řadu rozvodů vody, nádrží a odpadních potrubí, což způsobilo kontaminaci zbývajících zdrojů pitné vody.
V Gaze nefungují ani komunální služby. V ulicích se tak nahromadilo na 15 tisíc tun odpadků. „Pracujeme v prostředí s kompletně zničeným rozvodem vody, což lidem z Gazy znemožňuje vařit, splachovat na záchodě nebo si jen umýt ruce,“ uvádí Oxfam ve svém prohlášení.
Jak vypadá Pásmo Gazy po bombardování? |
Návrat Palestinců k obyčejnému životu je podle Mauringa v nedohlednu. Nepomáhá ani přísný a zdlouhavý přístup Izraele při schvalování projektů vznikajících pod patronací Rozvojového programu OSN. Od jara loňského roku Izrael neschválil ani jeden projekt. V říjnu 2013 pak zakázal dovoz veškerých stavebních materiálů do Pásma Gazy. „Nemůžeme tady mít situaci, kdy schválení výstavby trvá 20 měsíců. Status quo není životaschopnou variantou,“ myslí si Mauring.
Bombardování se nevyhnula ani jediná elektrárna v Pásmu Gazy. Šest z deseti hlavních elektrických vedení je mimo provoz. Majdi Yaghi, ředitel palestinské společnosti zajišťující distribuci elektrické energie, uvedl, že oprava elektrárny a rozvodné sítě bude trvat šest měsíců až rok. Vše však podle něj závisí na ochotě Izraele, který musí schválit dovoz stavebního materiálu.
Investoři nechtějí vkládat peníze do Palestiny
Tronf Munby z Rozvojového programu OSN Gaza si myslí, že současná situace může od investic odradit mnoho organizací ze zahraničí. Existuje totiž velké riziko, že vloží své prostředky do opravy poničené infrastruktury, která bude v následujících letech opět zničena při ozbrojených konfliktech s Izraelem.
Příklad neochoty k investicím může být most přes vádí Nachal Besor. Ten byl zničen během izraelské Operace Lité olovo na sklonku roku 2008 a ani po šesti letech nezačala jeho rekonstrukce.
Egypt navrhuje delší příměříEgypt, který funguje jako zprostředkovatel při jednáních mezi Izraelci a palestinským hnutím Hamas, oběma znepřáteleným stranám navrhl, aby bylo nynější třídenní příměří prodlouženo o dva dny. Dojednané krátkodobé příměří vstoupilo ve středu do druhého dne a z obou stran je zatím dodržováno. Na území Izraele nepřistála ani jedna raketa z Pásma Gazy, které ovládá hnutí Hamas, a nedochází ani k žádným izraelským náletům. |
OSN proto bude podle Mauringa tlačit na to, aby Izrael zmírnil zákaz dovozu stavebních materiálů a zrušil také zákaz exportu z Pásma Gazy. „Práce a ekonomická jistota zredukuje extremismus,“ myslí si Mauring. Izrael totiž většinu zákazů hájí bojem proti Hamasu, který od svého vzniku spáchal bezpočet útoků proti izraelskému obyvatelstvu.
Téměř měsíc trvající boje mezi Izraelem a Hmasaem si vyžádaly 1 867 mrtvých Palestinců, podle místních zdravotníků většinou civilistů. Mezi 67 oběťmi na izraelské straně je 64 vojáků, dva civilisté a jeden Thajec.
Podle bilance, kterou zveřejnila izraelská armáda, bylo z Pásma Gazy vypáleno od 8. července přes 3 360 raket, z toho více než 2 300 jich dopadlo do Izraele, 475 spadlo ještě na území Gazy a 584 raket zachytil a zneškodnil protiraketový systém Iron Dome.
Izraelská armáda zničila během operace Ochranné ostří 32 tunelů vedoucích z Pásma Gazy na území židovského státu (více o ničení tunelů zde), letectvo pak zaútočilo na 4 762 údajných teroristických cílů, z toho 1 678 bylo odpalovacích zařízení raket a 191 úkrytů zbraní. Zabito bylo podle izraelské armády více než 750 teroristů.
2. srpna 2014 |
