O atentátu, po kterém se před sto lety rozhořela světová válka, vypráví poutavá výstava. V Jilemnici, v jednom ze sídelních měst Harrachů, ji zahájila trachtace, jakou Krkonoše už dlouho nepamatují.
Na vernisáž výstavy Po stopách Sarajeva 1914 přicestoval například potomek Harrachů, hrabě Jan Podstadzský - Lichtenstein.
Jeho dědeček, podplukovník František Harrach, jel v Sarajevu v osudnou chvíli s arcivévodou Ferdinandem a jeho chotí Žofií v automobilu Gräf & Stift.
Sarajevský atentát zosnovalo Srbsko. Arcivévodu a jeho těhotnou manželku usmrtil 28. června student Gavrilo Princip.
Rakousko-Uhersko vyhlásilo o měsíc později Srbsku válku a jejich konflikt přerostl do nejhroznější války, jakou svět do té doby poznal. Pouze na bojištích zahynulo deset milionů vojáků. Další miliony civilních obětí si vyžádal hladomor a nemoci.
Kdo nezažil světovou válku, nepoznal, co je hlad
"Říká se, že kdo nezažil první světovou válku, nepoznal co je hlad," upozorňuje ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec. "Tady v horách trpěli lidé mnohem víc než v úrodném vnitrozemí Čech."
Rakousko-Uhersko odvedlo do armády devět milionů mužů ve věku do padesáti let. Každý osmý se domů nevrátil.
"Byla to strašná doba," připomíná Luštinec. "Lidé otevírali každý den s hrůzou noviny, kde se zveřejňovaly seznamy padlých."
První světová válka poznamenala v Čechách tíživě osudy skoro každé rodiny. "Z Jilemnice zemřelo v první světové válce sto padesát vojáků," podotýká Luštinec. "Zoufalé ženy si lehaly před vlaky, odvážející jejich muže do války."
Jilemnická výstava se však týká hlavně sarajevského atentátu, záminky pro válečné běsnění. "Jen málokdo ví, že Františku Harrachovi patřil automobil, v němž Ferdinand projížděl Sarajevem," konstatuje Luštinec. "Při střelbě stál na stupátku vozu a snažil se arcivévodu a jeho ženu chránit vlastním tělem. Postřelenému císaři podal svůj bílý batistový kapesník na zastavení krvácení."
Ještě ne dvacetiletý terorista Princip prostřelil arcivévodovi krční tepnu a jeho těhotnou manželku Žofii zasáhl do podbřišku.
Oba skonali zanedlouho po atentátu; krví zbrocený kapesník Františka Harracha se nachází na zámku ve Velkém Meziříčí. Harrach vyvázl z atentátu nezraněn.
Kromě něj byl na místě zločinu ještě jeden Čech - řidič arcivévodova vozu Leopold Lojka. "Dopomohl mu tam hrabě František," dodává Luštinec. "Měl velké sociální cítění a byl u toho, když Lojku na císařských manévrech zranil kůň. Po uzdravení ho Harrach zaměstnal jako osobního řidiče."
Těsné vztahy s arcivévodou neměl pouze Harrach, ale i další osobnost spojená s Libereckým krajem - páter Otto Stanovský.
"Učil česky arcivévodovy syny a sám byl - jak se v jednom německém textu praví - Der Tscheche durch und durch. Což bychom my asi přeložili Čech jako poleno," prozrazuje Luštinec. "Svou službu v církvi začínal Stanovský v našem kraji, mimo jiné v Semilech. Když už působil na Konopišti jako vychovatel arcivévodových dětí, přijal právě on zprávu o smrti Ferdinanda a Žofie."
Stanovského jako velkého vlastence zatklo během 2. světové války gestapo, poněvadž věděl o parašutistech, vyslaných z Anglie. Skončil v koncentračním táboře.
Přežil sice, ale kvůli prožitým útrapám zemřel těsně po osvobození. "Je velmi pozoruhodné, že v koncentračním táboře uvěznili Němci i jedno z dětí arcivévody Ferdinanda," uvádí Luštinec. "Jakoby se tehdy uzavřel zvláštní kruh jejich osudů."
