"Láska k člověku přivedla Helenu k ošetřování nemocných ve vídeňské nemocnici, kde pracovaly sestry z řádu svatého Františka, a ona zatoužila stát se jednou z nich," uvádějí církevní anály.
Řádovou sestrou se stala jako dvacetiletá v roce 1914 a o rok později přijala jméno Marie Restituta, což znamená Navrácená. Vzorem jí byla Restituta ze Sory, kterou coby křesťanku popravil ve třetím století římský císař.
Později se ukázalo, jak prozíravý to byl výběr. Ani Restitutu 20. století, jež je dnes blahoslavená, totiž nečekal jiný osud. Řádová sestra Marie Restituta pracovala jako zdravotní sestra na operačním sále v nemocnici v Mödlingu a od roku 1919 pak ve Vídni se "svými" sestrami františkánkami.
Brzy se navzdory svému mládí stala uznávanou a respektovanou vrchní sestrou, ačkoliv jí pro její přísnost pacienti i spolupracovníci přezdívali i "sestra Resoluta".
Po operacích chodila na guláš a pivo, vzpomínají pamětníci
"Byla velmi laskavá vůči pacientům a mateřsky o ně pečovala, neměla však pochopení pro lidi přecitlivělé a hypochondry," vysvětlovali to tehdejší pamětníci a vzpomínali také, že po velmi těžkých operacích chodila Restituta do nedaleké hospody na guláš a pivo, svůj nejoblíbenější nápoj.
"To nezůstalo bez vlivu na její postavu, vážila prý přes sto kilogramů. Přestože tedy nesplňovala vzor asketické řeholnice, byla hluboce zbožná," dodávali pamětníci.
A to se prokázalo, když se moci v zemi chopili nacisté. Tehdy Restituta odmítla sundat ze zdí nemocnice kříže a do vězení nešla jen proto, že ji v nemocnici neměl kdo nahradit.
Když však byla v roce 1941 obviněna z opisování básně posmívající se nacismu, i přes četné přímluvy mocných ji na Popeleční středu 18. února 1942 zatkli přímo na operačním sále a 30. března 1943 jí sťali hlavu gilotinou. I ve vězení podle svědků pomáhala slabým a nemocným a spoluvězňům dodávala odvahu a víru.
21. června 1998 byla statečná sestra ve Vídni blahořečena. O jejím svatořečení se už několik let vážně uvažuje.
