A tušil jste, že to bude Los Angeles?
O něm se hodně mluvilo a nakonec to tak dopadlo. Jsem za to rád, protože v Columbusu to nefungovalo. Byl jsem zraněný a prostě to tam nešlo podle mých představ. A také podle představ klubu. Teď jsem v LA, kde máme skoro jisté play-off, jsme jen krůček od postupu. Je tady velmi dobrý tým.
Jak jste ten přesun zvládl?
Už jsem měl zkušenost z loňska. Nedá se říct, že si na výměny zvykl, ale už jsem věděl, jak to funguje. Rychle jsem si zabalil věci, naskočil do letadla a připojil se k týmu ve Winnipegu.
Jak byla změna těžká hokejově?
není jednoduché zvyknout si na jiný systém, na nové spoluhráče a na nové město. Ale nebylo to tak hrozné, dá se říct, že jsem se už usadil.
A radost máte asi z toho, že máte větší prostor na ledě, že?
Ano, samozřejmě, ice-time mám lepší. Navíc hrajeme dobře jako tým, máme čtyři vyrovnané pětky, každý umí dát gól, hrajeme v pěti do útoku i do obrany s výborným brankářem. Taková jedna mašina.
Nemrzí vás, že jste přišel o svou oblíbenou desítku?
Mike Richards mi ji nabídnul, že si ji můžu vzít. Ale on s ní vyhrál Stanley Cup, takže jsem mu ji nechtěl brát a Vzal si dvanáctku. S ní jsem hrával v juniorech a jako mladý i za áčko. Takže jsem šel do něčeho staronového.
Myslíte, že můžete uspět v play-off?
Play-off máme nadosah, ale ještě musíme samozřejmě nějaké detaily vylepšit, abychom byli nachystaní nejlíp, jak můžeme. Koho dostaneme, to už nemůžeme ovlivnit. Musíme se soustředit jen na naše výkony a na naši hru. Uvidíme, tam už si člověk nevybere.
V Los Angeles je to takové nehokejové prostředí, fanoušci si hokej přesto oblíbili. Čím to?
Ano, poslední dobou klub hraje dobře, dva roky zpátky vyhrál Stanley Cup, takže fanoušci si přišli na své a zvykli si chodit na zápasy. Prostředí je tu super: ráno se člověk probudí, svítí sluníčko a tak máte energii a s radostí jdete na zimák. Je to tu fajn.
