Přál jste si takové osmifinále?
Moc. Bavil jsem se s klukama i tátou a říkal, že by byla sranda, kdybychom narazili na sebe. Aspoň to bude mít lepší náboj a atmosféru. I když před zápasem Slováků s Rusama nikdo nevěřil, že proti nim něco uhrají, ale povedlo se.
I otec byl ze soupeře nadšený?
Byl rád, ale on byl hlavně spokojený, že proti Rusku konečně hráli hokej, jaký chtěli předvádět od začátku turnaje. Bohužel ty první zápasy jim hrubě nevyšly, takže ho těšilo, že to konečně zlomili.
Dřív měli Slováci z Čechů určitý komplex, pod vaším otcem si ale věří a vyhráli tři poslední zápasy. Změnil je?
Asi ano. I já si pamatuji, že když jsme proti nim hráli, tak měli komplex. Prohrávali, protože byli strašně přemotivovaní a vždy to nějakým způsobem nezvládli. Za poslední dva roky se to změnilo. Může to být tím, že je táta umí připravit, umí s nimi promluvit, aby neopakovali chyby, co dělali. Navíc táta český hokej po taktické stránce zná, má ho přečtený. Ale na tom ledě je to pak vždy o štěstí, protože ty zápasy jsou vyrovnané, že to může dopadnout tak i tak.
Zklidňuje otec Slováky svou povahou?
Může to tak být. Táta je typ, že nejančí, neblázní.
V úterý to bude i trenérský souboj Vůjtek versus Hadamczik. Dokážou se ti dva překvapit?
To uvidíme až večer. Ale znají se víc než 20 let, takže se tam těžko něco nového hledá... I když vždy se dá něco nového vymyslet.
Oni jsou v soukromí přátelé, že?
Ano. Vím, že mezi nimi není žádný problém. Když se mluví o kontroverzi, tak to spíš vychází z médií.
Teď položím hodně spekulativní otázku: Kdyby Češi prohráli, může to být konec pro Aloise Hadamczika. Vzal by pak váš otec nabídku být českým trenérem?
Máte pravdu, spekulujeme. Ale všechno je o výsledcích, a ty když nejsou, tak jsou logicky trenéři první pod tlakem a první na ráně. Ale myslím, že by to otec nepřijal. Má svůj věk a už se nechce pouštět do něčeho nového.
