Věřili jste za stavu 0:1, že je ještě možné zápas otočit a postoupit?
Věřili, všichni. Dali jsme do toho maximum, proč bychom nevěřili? Času bylo ještě dost, měli jsme šance, povedlo se, teď jsme šťastní. David Limberský předpovídal, že dáme gól v 94. minutě a postoupíme. Téměř to trefil.
Jak se to v pokutovém území semlelo?
Jsem s Fandou Rajtoralem na pokoji, tam mu pořád říkám, ať mě před bránou centry hledá. Mára Bakoš tam svedl souboj, to mi pomohlo. Míč propadl ke mně a já si jen říkal: Dej gól!
Byl jste nervózní?
To víte, je to poslední minuta, Liga mistrů, ve hře postup, měl jsem to v hlavě. Tou mi šlo: Jen to nezkazit, zachovej klid. Možná mi pomohlo pár let v lize.
Byl čas přemýšlet?
Celá ta situace se mi najednou zpomalila. Pro sebe jsem si říkal: Klid, klid, klid! Povedlo se. Když si to teď ale přehraju zpátky, bylo to hrozně rychlé. Vlastně ani nebyl čas být nervózní.
Zato Rusové byli nervózní hodně. Dostali dvě červené karty.
Ta první nám pomohla, dodala nám naději. Po vyloučení jsme to otočili.
Jak vám bylo, když mělo CSKA v závěru výhodu přímého kopu?
Měl jsem strach, ale říkal jsem si: Když už jsme to takhle otočili, tak nám to přece netrefí do víka.
