Právě na severu Evropy našel Smoleňák pohodu. Po nevydařeném angažmá ve Spartě, kam v roce 2010 přišel ze zámoří, si oblíbil finskou ligu. "Sedl mi tu život i hokej. Hraje se tu takový kanadsko-americký styl. Vyhovuje mi to," říká. "Když se vám daří, tak si dovolíte, co byste si v životě nedovolili. Mám volnost, abych hrál, jak umím. Nikdo mě nepeskuje."
K výtkám v případě urostlého kladenského odchovance teď ani není důvod. Smoleňák dal ve 21 zápasech 14 gólů a za tým Pelicans Lahti nastupuje se zlatou helmou pro nejlepšího střelce soutěže. Jeho formy si všiml také kouč Alois Hadamczik a udělal z něj reprezentačního nováčka.
Smoleňák zřejmě odejde z LahtiRadek Smoleňák je sice hvězdou finské ligy, ale Lahti zřejmě o svého nejlepšího střelce přijde. Český útočník má totiž ve smlouvě klauzuli, díky níž může v případě nabídky odejít do KHL. "Jsem ve Finsku spokojený, nic mi nechybí. Ale lhal bych, kdybych řekl, že si nechci KHL ještě zkusit. Člověk by měl mít ty nejvyšší cíle," tvrdil Smoleňák před pondělním tréninkem ve sparťanské aréně. Během něj se na oficiálních stránkách klubu objevilo, že 26letý Čech odchází. "Jedná se, ale ještě jsem nic nepodepsal," řekl pak. Smoleňák by se do ruské soutěže vrátil po devíti měsících, v minulém ročníku byl krátce v Nižném Novgorodu na hostování. A co kdyby se ozval Lev, který je tady doma? Dokáže si působení v českém klubu představit? "Já si dokážu představit úplně všechno na světě." |
"Přiznám se, že jsem to ani nečekal. Ale je to pro mě šance, beru to jako odměnu za poslední tři roky ve Finsku," tvrdí o pozvánce do národního týmu. "Jsem v očekávání. Doufám, že budu hrát, na co jsem zvyklý."
Smoleňák je přesně ten typ útočníka, kterého v poslední době česká reprezentace postrádá. Je vysoký (188 cm) a silný (95 kg) a jeho hokejové motto zní: "Kdo se bojí, nesmí před branku." Právě díky důrazu na brankovišti se gólově prosazuje.
"Ale odolný proti bolesti nejsem," směje se a ukazuje náhradu předních zubů. "Hokej bolí, není to jednoduchá hra. Ale já před bránou musím být, je to moje práce."
Necítí proto šestadvacetiletý nováček před startem Karjaly, jeho první reprezentační akcí, tlak?
Přece ne každý hokejista, kterému se dařilo v klubu, pak naplnil očekávání také v českém dresu. "Tlak určitě necítím. Jdu sem s pokorou. Budu rád za každé střídání. Udělám všechno proto, abych hrál dobře a pomohl týmu."
Když se v Lahti dozvěděli Smoleňákově premiéře v reprezentaci, popřáli mu hodně štěstí. I když tentokrát bude český útočník bojovat proti Finům, do Helsinek přijede fandit hodně jeho kamarádů. "Jsem rád, že se bude hrát ve Finsku. V Hartwall areně už dal nějaké góly. "Jojo, jde to tam," zase se směje.
Ještě víc legrace zažil Smoleňák, když si ho po telefonu dobírali kladenští kamarádi z NHL. Hlavním šprýmařem byl brankář Ondřej Pavelec, s nímž Smoleňák v minulé sezoně při výluce zámořské soutěže hrál v jednom týmu.
"Jestli mi kluci řekli, na co si mám dávat pozor? Smáli se, takže ani nic neříkali. Ale popřáli mi hodně štěstí a těší se, až se v létě zase uvidíme a pokecáme," vypráví s úsměvem Pavelec.
V létě? Vždyť Smoleňák by se klidně mohl potkat s Pavelcem, Jakubem Voráčkem a Jiřím Tlustým už na mistrovství světa v květnu. Nebo ne? "Tahle otázka ještě není vůbec na místě. Soustředím se na tenhle týden, abych nezklamal."
