Podle Romana to byl dlouho zvažovaný a připravovaný krok. "Po téměř deseti letech práce ve vrcholných orgánech společnosti jsem se rozhodl definitivně opustit skupinu ČEZ a naplno se věnovat jiným projektům. Uzavírám tak jednu dlouhou profesní etapu, po dobu které jsem měl tu čest být součástí rozvoje jedné z nejúspěšnějších firem v České republice," uvedl po jednání Roman.
Pátek, tedy den voleb do Poslanecké sněmovny, si podle svých slov pro odchod nevybral náhodou. "Nechci, aby bylo mé čistě osobní rozhodnutí spojováno s politickými vlivy z jedné či druhé strany. Proto jsem se rozhodl odejít v době, kdy žádné politické tlaky nejsou. Samotné rozhodnutí odejít z dozorčí rady ČEZ jsem učinil a oznámil premiérovi již na jaře letošního roku," dodal.
Ministr financí, tedy šéf úřadu, do jehož kompetence správa státních podílů v klíčových firmách spadá, jeho rezignaci přijal. "Plně respektuji rozhodnutí Martina Romana ukončit své působení v dozorčí radě ČEZ," řekl Jan Fischer.
Martin Roman obrazemJak vypadá v kravatě, tričku či na golfu se podívejte do galerie |
Post předsedy dozorčí rady zůstane dočasně neobsazený. Až do zvolení nového předsedy ji bude řídit její místopředseda Václav Pačes. "Jmenování nového předsedy po dohodě s premiérem Rusnokem přenechám novému ministru financí, který vzejde z předčasných voleb," doplňuje ministr financí v demisi Fischer.
Další personální změnou, kterou dozorčí rada kromě rezignace svého předsedy projednávala, bylo nahrazení místa v radě za Jana Kohouta, který se už při jmenování ministrem zahraničí svého členství vzdal. Novým členem dozorčí rady byl schválen Michal Mejstřík. Ten byl členem poradního orgánu vlády NERV, zároveň je předsedou Mezinárodní obchodní komory (ICC ČR), učí na Institutu ekonomických studií FSV UK a řídí poradenskou firmu EEIP.
Dalším novým členem dozorčí rady se stal primátor Chomutova Jan Mareš. Před tím působil v tomto městě jako ředitel Střední školy energetické a stavební. Mimo jiné je předsedou Komory statutárních měst a obcí ČR, místopředsedou Svazu měst a obcí ČR a předsedou Rady Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání.
V současnosti jsou tak v dozorčí radě obsazena všechna místa.
Martin Roman: vzletná éra, postupný pád
Roman v prvních letech znamenal pro firmu jednoznačný přínos. ČEZ se pod jeho vedením stal důležitým hráčem v tuzemsku i ve střední Evropě. Tržby firmy se od roku 2004 zvedly ze 60 miliard na nynějších 200 miliard korun a ceny akcií se zvýšily ze stokoruny až na 1 400 korun v roce 2008.
Díky těmto faktům, ale i díky tomu, že měl štědrý opční program na akcie ČEZ, se tak z něj stal člověk s bohatstvím v řádu nejméně stovek milionů korun.
Po finanční krizi se však bezproblémový trend začal obracet a poněkud blednout začala i hvězda Martina Romana. Ukázalo se, že některé transakce ČEZ v zahraničí jsou více rizikové, než firma tvrdila, což byl případ Albánie či Maďarska. Problémy měla společnost i v Bulharsku či Rumunsku. O některé obchody se také začala zajímat policie, například o okolnosti prodeje úspěšné firmy IC Energo či německé firmy Mibrag. V roce 2009 a 2010 se ČEZ stal také kupcem obřích solárních parků, za kterými stály neprůhledné skupiny s pravděpodobným napojením na lobbisty.
I sám Roman se od roku 2009 postupně víc než manažerem stával vlivným mužem v byznysu i politice. Za vlády Mirka Topolánka se Romanova tvář spojovala s Romanem Janouškem, Markem Dalíkem či přímo ministry vlády. Jeho vliv se upevnil i za úřednické vlády Jana Fischera či v éře Petra Nečase.
Zlom přišel v roce 2011, kdy se začalo spekulovat o možném odchodu Romana z firmy. V září náhle rezignoval na post ředitele a předsedy představenstva a přesunul se do čela dozorčí rady (více zde). Údajně proto, že se na tom dohodl s premiérem, aby měl více času na dokončení tendru na dostavbu Temelína.
Větší problém však Romanovi zjevně přinesly dokumenty, které zrovna tehdy v září vyplavaly na povrch a jež poukázaly na jeho těsné vazby na skupinu Appian (více zde). Tu vyšetřovala švýcarská prokuratura kvůli ovládnutí Mostecké uhelné. Appian přitom také v roce 2002 ovládl státní plzeňskou Škodu, kterou tehdy Roman řídil.
Z dokumentů vyplývalo, že jeho manažerský tým získal hned při koupi Škody Appianem opce a později i dvě třetiny firmy. Roman však odmítl, že by někdy měl nebo získal podíl ve Škodě. Svůj podíl údajně předal právníkovi Josefu Brožovi. Celou věc šetří od té doby policie.
Roman se nyní kromě dozorčí rady ČEZ věnoval investicím do nemovitostí, na nichž spolupracuje právě s Brožem, stal se vlivným hráčem v tuzemském nejluxusnějším skiareálu ve Špindlerově Mlýně, sponzoruje soukromou školu a gymnázium PORG vedené Václavem Klausem mladším a podporuje charitu. K nejznámějším jeho dobročinným projektům patří Čtení pomáhá.
Martin Roman (43)Předsedou dozorčí rady ČEZ byl od září 2011, před tím byl v letech 2004 až 2011 předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti. Kvůli svému postavení v čele polostátní energetické firmy i vztahům s politiky býval označován za jednoho z nejvlivnějších lidí českého byznysu. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kariéru začínal jako ředitel prodeje českého zastoupení firmy Wolf Bergstrasse. Poté působil jako generální ředitel a člen představenstva společnosti Janka Radotín, byl členem představenstva Banky Haná, předsedou představenstva a generálním ředitelem Škody Plzeň, předsedou představenstva a generálním ředitelem Škody Holding či členem dozorčí rady Českých drah. V minulosti byl mimo jiné i viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. |
