Americká vláda neměla na provoz už sedmnáctkrát. Nejdéle 21 dní

Takzvaný "government shutdown", čili částečné uzavření federálních úřadů, nepostihl USA poprvé. Naposledy se tak stalo před sedmnácti lety za vlády prezidenta Billa Clintona. Poprvé během éry Geralda Forda v roce 1976, kdy byl zaveden současný systém schvalování rozpočtu. Američané zažili podobně vyhrocenou situaci od té doby asi sedmnáctkrát.

Ráno u amerického Kongresu, který se nemůže shodnout na státním rozpočtu a část federálních úřadů a institucí je od rána zavřená (1. října 2013) | foto: AP

Alespoň toto číslo nejčastěji uvádějí americká média. Byť třeba The Washington Post upozorňuje, že v 70. letech nedošlo pokaždé k opravdovému zastavení práce úřadů. Jednalo se spíše o výpadky v rozpočtu, které neznamenaly nutně zastavení provozu úřadů. A byly dořešeny retrospektivně.

To se však změnilo za vlády Jimmyho Cartera, během jehož vlády v 70. letech vyústil boj senátu se sněmovnou a prezidentem ohledně schvalování státního rozpočtu do propásnutí lhůty hned několikrát. Jen v roce 1977 neměla vláda schválené peníze na provoz hned třikrát. A to kvůli sporu o to, zda platit interrupce ze zdravotního programu Medicaid.

Zavřené úřady

Americká vláda nemá kvůli rozpočtovým sporům mezi zákonodárci vyčleněné peníze na běžný provoz, což znamená nucenou dovolenou pro statisíce státních zaměstnanců.

Situace nastala, protože Kongres neschválil státní rozpočet pro fiskální rok, jenž započal 1. října.

Jádrem sporu mezi zákonodárci je zdravotnická reforma prezidenta Baracka Obamy, jejímž odkladem republikáni ve sněmovně podmiňují uvolnění státních výdajů.

Jak se to projeví v praxi, čtěte zde

Carterův ministr spravedlnosti Benjamin Civiletti pak v roce 1980 prozkoumal americkou ústavu a prohlásil, že v případě neschváleného rozpočtu musí vláda nechat státní zaměstnance prostě doma, protože nemohou pracovat zdarma nebo v očekávání, že budou jednou zaplaceni.

Od té doby vláda částečně uzavřela úřady hned několikrát, a to za vlády prezidentů Ronalda Reagana, George W. H. Bushe (staršího) i Billa Clintona. Většinou se přitom jednalo o krátké záležitosti. Třeba během Reaganovy vlády museli federální zaměstnanci zůstat doma sice několikrát, pokaždé však nanejvýš půl dne až tři dny.

Rekord v tomto ohledu padl v roce 1995, kdy byl u moci demokratický prezident Bill Clinton a při schvalování státního rozpočtu se střetl s republikány v čele s Newtem Gingrichem. Hlavně kvůli programu zdravotního pojištění Medicare. Státní zaměstnanci museli tehdy na neplacené volno hned dvakrát.

Nejprve na šest dní (byť se do toho započítal i víkend) a podruhé na celých 21 dní (včetně víkendů). Nutno podotknout, že tehdy (ostatně stejně jako před tím) dostali nakonec zaplaceno i za dny, kdy v práci kvůli půtkám politiků nebyli. Alespoň podle vládní zprávy o dopadu tehdejšího omezení provozu úřadů (přečíst si ji můžete v angličtině zde). První uzavření úřadů se tehdy dotklo 800 tisíc federálních zaměstnanců. Druhé asi 280 tisíc lidí.