S nápadem zbavit se stromů přišla správa krajinné oblasti na jaře. V květnu na svém webu vyhlásila anketu, aby znala názor veřejnosti. Pár dní před skončením ankety se velká většina hlasujících kloní ke kácení dřevin. Tento záměr podpořilo zatím 513 ze 753 hlasujících. Anketa končí spolu s prázdninami.
Žďárské vrchyOblast patří s téměř 71 tisíci hektary mezi nejrozlehlejší chráněné krajinné oblasti v republice. Rozkládá se severně od Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě. Jejím nejvyšším vrcholem je Devět Skal. Ty jsou s 836 metry zároveň druhým nejvyšším kopcem celé Vysočiny. Důležitým prvkem tohoto území je kromě rulových skalních měst i voda. V CHKO pramení pět řek včetně té největší, Sázavy. |
"Anketa je jen jeden z podpůrných argumentů. Důležitá bude dohoda s odborníky i s majiteli porostů, což ve většině případů jsou Lesy České republiky," uvedl ředitel CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Veřejné projednání se všemi zainteresovanými i s veřejností se uskuteční 24. září v Křižánkách.
Skalní útvary jsou jedním z hlavních přírodních fenoménů Žďárských vrchů. V první polovině minulého století byly výraznými a na dálku viditelnými dominantami v krajině. Postupem času však vrcholy skal zmizely v okolních lesních porostech.
"Kolem nich roste vesměs stejnoletý hustý smrkový až třicet metrů vysoký les. Je to hospodářské dřevo, nikoliv původní. Není to optimální porost z hlediska krajinného, ochranářského ani historického," dodal Hlaváč.
Správa CHKO proto uvažuje o vykácení dřevin v nejbližším okolí dominantních skalních útvarů. "Nebude to žádné plošné kácení," upozorňuje Hlaváč. Výseky by měly být maximálně třicet až padesát metrů dlouhé, někde však bude stačit jen prořezání a uvolnění výhledu.
Kolika přesně a jakých skalních útvarů by se tento krok měl týkat, zatím není rozhodnuto. "Mělo by jich být celkem zhruba kolem deseti," uvedl ředitel správy.
Podle dochovaných dobových fotografií by jedním z uvažovaných měl být i nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, 836 metrů vysokých Devět skal. Hovoří se také například o Malinské skále u Blatin nebo Bílé skále u Křižánek.
Správa CHKO by mimo navrácení původní podoby chtěla pomocí vykácení přilákat druhy zvířat, které tu kdysi žily. Například právě Malinská i Bílá skála byly v minulosti hnízdištěm sokola stěhovavého. "Předpokládáme, že kdyby se lokality upravily, mohly by být pro něj zase atraktivní," řekl Hlaváč.
Jestliže se správa shodne s dalšími odborníky a majiteli porostů, mohlo by se na prvních vršcích začít kácet už během nejbližší zimy. Protože však chce zohlednit i plány těžby a péče, v některých místech by se proces táhl roky.
