Koncem července se objevily v médiích informace o tom, že ČEZ rozhodne o vítězi soutěže na dostavbu jaderné elektrárny Temelín až příští rok. Nyní to potvrdil šéf ČEZ Daniel Beneš, podle kterého bude vítěz duelu znám příští rok na podzim a možná dokonce až v roce 2015.
Původně měla veřejnost vědět už letos na podzim, kdo od státu dostane nejtučnější zakázku v historii za 200 až 300 milionů korun.
Přesný termín závisí na schválení státní energetické koncepce. Podle Beneše je také nutné ještě před rozhodnutím zajistit návratnost investice. "Státní energetická koncepce se teď nachází v situaci, kdy česká politická scéna diskutuje, jestli se nemění podmínky na trhu," řekl Beneš. Podle něj nové analýzy ukazují, že není úplně jisté, zda spotřeba elektřiny v Česku poroste takovým tempem, jaké koncepce předpokládá.
"To může mít samozřejmě dopad na to, jestli bude elektřina z Temelína potřeba v roce 2025 nebo 2027 nebo až někdy kolem roku 2030," dodal ředitel. Teprve až koncepci definitivně schválí vláda, bude se podle Beneše ČEZ moct rozhodnout o svém dalším postupu. "ČEZ by měl být v souladu se státní energetickou koncepcí, ne naopak," zdůraznil Beneš.
Více se dařilo na začátku roku
Polostátní gigant ČEZ vydal v úterý nové výsledky hospodaření. Firma vydělala téměř 29 miliard, za celý rok přitom čeká zisk 37,5 miliardy korun. Tržby letos přesáhly 113 miliardy korun a jsou na úrovni loňska.
Pozitivní vliv na růst zisku o více než 5 procent měl především odchod dceřiné firmy z Albánie, kde se nečekaně zkomplikovaly podmínky pro podnikání. Kvůli prudkému zvýšení poplatků za distribuci začal loni místní CEZ Shpërndarje prodělávat, později mu byla odebrána licence a regulátor firmu vyvlastnil. (Albánie vyhání ČEZ. Firmě vzala licenci na dodávky elektřiny)
Do letošních výsledků se naopak negativně promítla klesající cena elektřiny. Ta by mohla navíc příští rok pro spotřebitele zlevnit, nahrává tomu úmysl Energetického regulačního úřadu (ERÚ) slevit na cenách za distribuci. (více čtěte zde)
Zlevnění nahrává i vládní návrh, podle kterého by se měl od příštího roku snížit příspěvek na obnovitelné zdroje na 495 korun za megawatthodinu ze současných 583 korun. Za přijetí návrhu lobbují velké průmyslové podniky, které vysoké poplatky značně zatěžují. Spekuluje se i o přesunu výroby do Polska. Například hutě ArcelorMittal Ostrava platí za obnovitelné zdroje 500 milionů korun ročně. Podle předsedkyně ERÚ firma s 8 500 zaměstnanci uvažuje o přesunu do Polska, což však hutě popřely. Šéf vítkovických strojíren Světlík mluvil o možném přesunu části výroby z Česka do Polska už loni.
"Jsem rád, že se nám i v tomto pololetí dařilo čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a že ČEZ má stále relativně nízkou míru zadluženosti," uvedl generální ředitel Daniel Beneš. "Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě," doplnil.
Faktory, které stály za zvýšením čistého zisku společnosti, se promítly do jejího hospodaření už v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se naopak čistý zisk meziročně snížil o 16 procent na 10,8 miliardy korun. Loni ČEZ hospodařil s čistým ziskem 40,2 miliardy korun.
