Jde o další (a nejspíš nikoliv poslední) diplomatickou roztržku, kterou Snowdenova kauza způsobila.
Třicetiletý Američan je už skoro dva týdny v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremetěvo. Spojené státy, které jej kvůli vyzrazení tajného programu sledování elektronické komunikace obvinily ze špionáže, mu anulovaly jeho cestovní pas, a Snowden je tak v Moskvě v podstatě uvězněný.
Usiluje o azyl v hned několika zemích najednou, většina z nich se však zatím k jeho žádosti staví odmítavě. Vstřícnější, i když dosti opatrně a pouze v rétorické rovině, je právě Bolívie.
Její prezident Evo Morales byl tenhle týden v Moskvě, a když se chtěl vrátit domů, objevila se informace, že na palubu svého speciálu naložil i Snowdena.
Letadlo bolivijského prezidenta Evo Moralese ve Vídni (3. července 2013)
Když pak chtěl Morales dotankovat v Portugalsku, tamní úřady mu nepovolily přistát. Francie jeho stroj nepustila do svého vzdušného prostoru. Podobně se zachovala i Itálie a Morales musel nakonec přistát ve Vídni, kde nedobrovolně strávil část středy. Do vlasti se vrátil ve čtvrtek (o incidentu si podrobněji přečtěte zde).
A zatímco letěl nad Atlantikem, diplomatická roztržka nabrala na síle. Kromě Bolívie se rozzlobily i další latinskoamerické země, jejich vůdci vyjádřili Moralesovi solidaritu. "Nejde jen o ponížení naší sesterské země, ale celého jihoamerického kontinentu," prohlásila například argentinská prezidentka Cristina Fernándezová.
Podobně zareagoval venezuelský prezident Nicolás Maduro nebo hlava Ekvádoru Rafael Correa. Ten na Twitteru uvedl, že vyjadřuje solidaritu jak Evo Moralesovi, tak "statečnému lidu Bolívie". V podstatě stejná reakce zazněla i z Brazílie.
Demonstranti si mezitím přišli vylít vztek před francouzskou ambasádu v La Pazu, hlavním městě Bolívie. Žádali vykázání ambasadora ze země.
Kdybychom bývali věděli...
Francouzi se Bolívii omluvili ústy svého prezidenta Francoise Hollanda a také ministra zahraničí Laurenta Fabia. Oba politici celou věc svalili v podstatě na informační šum. Přesněji řečeno sdělili, že úřady zpočátku neměly informaci, že jde o letadlo s Moralesem. Jakmile ji dostaly, průlet bolivijského speciálu prý zpětně povolily. Bylo už však pozdě.
"Pan ministr zatelefonoval svému bolivijskému protějšku a vyjádřil politování nad incidentem, který byl způsoben opožděným potvrzením povolení k průletu nad francouzským územím pro letadlo prezidenta Moralese," prohlásil mluvčí francouzské diplomacie Philippe Lalliot.
Nicméně oheň, který už v tu chvíli hořel, tahle francouzská omluva neuhasila. Státy Latinské Ameriky zůstávají pobouřené, svolávají narychlo summit do Bolívie a La Paz si kvůli incidentu stěžuje u generálního tajemníka OSN a také u vysokého komisaře OSN pro lidská práva, připomněla agentura ČTK.
Podle bolivijského prezidenta Alvara Garcíi inkriminované evropské země porušily mezinárodní právo a navíc i ohrozily Moralesův život. "A to se neděje ani v době války," prohlásil García.
Co bude dál se Snowdenem?
Otázka je, zda se bolivijská naštvanost přetaví v kladné vyřízení Snowdenovy azylové žádosti. Američan je na útěku už více než měsíc. Nejdříve byl v Hongkongu, odkud právě zveřejnil informace o tajném programu jménem Prism, v jehož rámci americká Agentura pro národní bezpečnost (NSA) mohla sledovat desítky milionů e-mailů a telefonátů po celé planetě.
Z Hongkongu pak Snowden 23. června přeletěl do Moskvy. Předpokládalo se, že bude chtít rovnou zamířit dál, pokud možno do Latinské Ameriky. Na 24. června, což bylo pondělí, měl Snowden koupenou a potvrzenou letenku do Havany. Jenže jeho sedadlo ve stroji společnosti Aeroflot zůstalo prázdné - více o plánovaném letu do Havany si přečtěte zde.
Julian Assange na balkoně ekvádorské ambasády v Londýně. (19. srpna 2012)
Snowdenovy naděje se upínaly k Ekvádoru, kam údajně poslal svou azylovou žádost úplně nejdřív. Pro připomentutí, Ekvádor poskytl azyl i Julianu Assangeovi, zakladateli serveru WikiLeaks. Ten se už přes rok skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně a nemůže ven, neboť Britové by jej okamžitě zatkli a poslali do Švédska, kde má být souzen za údajné sexuální delikty.
Ale azyl v každém případě Assange má - na rozdíl od Snowdena, v jehož případě se vláda v Quitu nejspíš přeci jen poněkud vylekala a přes počáteční silná slova podpory pro Snowdena tenhle týden řekla, že žádost o azyl může přijmout až ve chvíli, kdy bude uprchlík na jejím území.
Snowden mezitím podal žádost o azyl v celkem asi dvaceti zemích. Z některých, například z Indie, Polska a Brazílie, mu přišlo v podstatě okamžité NE. Jiné státy, jako třeba Čína, Francie nebo Venezuela, ani nepotvrdily přijetí žádosti. Ruskou žádost Snowden sám stáhl poté, co mu prezident Putin dal podmínku: Můžete zůstat v Rusku, ale nesmíte dále "poškozovat naše americké partnery".
Největší část států, kde by se chtěl Snowden dobrat statutu azylanta, mu vzkázala: žádostí se můžeme zabýval jen ve chvíli, kdy se potenciální azylant nachází na našem území (tedy přímo v zemi nebo na nějaké její ambasádě). Podle britského serveru BBC jde například o Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Island, Norsko či Německo.
Snowdenův seznam potenciálních útočišť se tak povážlivě ztenčil. Podle BBC na něm zůstává v podstatě jen Bolívie a také Itálie.
