Před utkáním jste si pochvalovala, že už vás rameno nebolí, ale podání nebylo stoprocentní. Udělala jste šest dvojchyb.
Naštěstí mi ve třetím setu servis začal psát... Šest deblů na tři sety není tak hrozné, ale je to číslo, které by se tam nemělo objevovat. Rameno je opravdu v pořádku, ale někde v podvědomí mě asi trochu trápí, že to nebylo úplně dobrý a psychicky se to špatně odblokovává. Pořád netuším, co bude v zápase.
Jak moc si uvědomujete, že nestabilním servisem přicházíte o svou největší zbraň?
Samozřejmě, servis mou hru drží. Ale teď, i když soupeřku brejknu, nikdy nevím... Musím si to zase zpátky všechno uvědomit.
Jste ve stavu, že se třeba bojíte švihu na podání?
To ne. Spíš se bojím, že dám debla, což není úplně dobrý. Ne, že bych s tím šla na servis, ale někdy to tam bohužel blikne.
Celkově jste na kurtu chvílemi působila opatrněji.
V momentu, kdy se dostanu do defenzivy jako s Rezaiovou, občas do těch míčů nejdu, jak jsem chodívala, ale snažím se to obehrát. Někdy tam chybí, abych šla hned do nahraného míče a nejenom ho odehrála zpátky.
Schází vám jistota? Nebo vás svazuje očekávání?
Nevím. Někde v sobě to mám, akorát to potřebuju najít a víc používat v zápase. V tréninku je to lepší. Když dostanu míč, zahraju vítězný úder, abych tu druhou dostala pod tlak, ale v zápase to sem tam chybí.
